Správa železnic, státní organizace

Podrobnosti

Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Na investice máme 70 miliard, ale myslíme i na úspory

Správní rada Správy železnic (SŽ) v roce 2022 schválila nová kritéria výkonnosti, která mají cílit hlavně na zajištění větší spolehlivosti české železniční sítě. „V minulosti byly odměny vedení Správy železnic navázané na míru proinvestovaných peněz a lehce se ztrácel důraz na spolehlivost a komfort při cestování.

Věřím, že se cestujícím bude letos cestovat o hodně lépe, protože práce na hlavních koridorech pomalu spějí do finále,“ říká na úvod rozhovoru Martin Kupka, ministr dopravy ČR, jehož resortu je státní organizace spravující a provozující tuzemskou železniční infrastrukturu podřízena. I přes negativa spojená s výlukovou činností dokázala Správa železnic loni realizovat či pokročit v realizaci řady významných staveb.

Byla to třeba modernizace trati Sudoměřice – Votice nebo optimalizace úseku Praha Hostivař – Praha hl. n. Významně pokročily i práce mezi Prahou a Lysou nad Labem a ke konci roku měla být dokončena další klíčová stavba na hlavním koridoru z Prahy na Kolín, kterou je rekonstrukce trati mezi Velimí a Poříčany, financovaná nástrojem Blending Call s využitím úvěru od Evropské investiční banky. Na Moravě byla v říjnu dokončena jedna ze staveb tzv. konverze neboli změny trakční soustavy ze stejnosměrného na střídavé napětí. Konkrétně šlo o projekt na 43 kilometrů dlouhém úseku Nedakonice – Říkovice. Od poloviny prosince měl být zahájen elektrický provoz s novým grafikonem na trati Uničov – Olomouc, kde proběhla kompletní elektrizace a zkapacitnění trati. Regionálního charakteru byla rovněž ke konci roku dokončovaná revitalizace trati Lovosice – Česká Lípa. Více už v samotném rozhovoru.

Které z dokončených investičních akcí nejvíce přispěly k další modernizaci tuzemské železniční infrastruktury a kolik financí jste za rok 2022 proinvestovali?

K výraznému zkrácení cestovní doby došlo mezi Prahou a Českými Budějovicemi, kde byly dokončeny úplně nové železniční úseky. Konkrétně mezi Voticemi a Sudoměřicemi u Tábora a poté mezi Soběslaví a Doubím. Expresy nově cestu do Českých Budějovic zvládnou již za 100 minut místo původních 122 minut. Nové úseky patří mezi nejmodernější projekty železničního stavitelství v Česku. Na trase je například Zvěrotický tunel, estakáda přes Černovický potok s délkou 832 metrů nebo estakáda přes Kamenný rybník. Za rok 2022 bylo na železniční infrastrukturu proinvestováno z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) více než 61 miliard korun.

Předpokládám, že i na železnici se musely řešit dopady válečného konfliktu na Ukrajině, zejména energetická krize. Jak náročné bylo zajistit například dodávky trakční energie?

V současné vypjaté situaci na trhu s elektrickou energií bylo úsilí zajistit trakční energii velmi náročné. Správa železnic se několikrát v průběhu roku pokoušela na burze nakoupit trakční energii, ale neúspěšně. V listopadu se nakonec podařilo elektřinu nakoupit od společnosti ČEZ Esco. Nejsou tedy nutné obavy, zda elektrické vlaky v letošním roce vyjedou.

Máte za sebou první rok ve funkci ministra dopravy. Stačí taková doba k hlubšímu poznání celého odvětví? Jste spokojen s tím, jak se česká železniční infrastruktura rozvíjí?

Loňské komplikace na železnici mě přivedly ke klíčovému zásahu do způsobu odměňování v SŽ, jak o tom rozhodla Správní rada a jak jsem již v úvodu zmínil. Věnujeme se však také dalším úsporám energie na železnici a řešíme možnosti dalších nových zdrojů. Nově se mluví například o modulárních reaktorech. Pokud by to bylo reálné řešení, tak u toho česká železnice nesmí chybět. Co se týče rozvoje infrastruktury, zásadní je, že se železniční doprava těší značné podpoře ze strany EU. Rovněž české veřejné prostředky směřované na investice jsou nemalé. Značné prostředky směřují i do objednávky služeb ve veřejném závazku. Důležité je, aby tyto prostředky byly vynakládány efektivně a umožňovaly další rozvoj železnice v těch případech, kdy je možno využít její hlavní přednosti, což je energeticky nejefektivnější doprava ve směrech hlavních toků zboží a osob. Naléhavost kapacitního a energeticky efektivního druhu dopravy vidíme aktuálně v Evropě v důsledku ruské agrese na Ukrajině, kdy je nutné urychleně vyřešit přesměrování obrovských zbožových toků a snížit tak bezprostřední dopady války nejen na Evropu, ale i na světovou ekonomiku.

Které hlavní úkoly byste chtěl mít splněny na konci vašeho mandátu?

Do programového prohlášení vlády jsme ze železniční dopravy zmínili pokročení v přípravách VRT, hlavně v přípravách vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan nebo z Brna do Ostravy. Chci také urychlit přípravy a realizaci železnice na Letiště Václava Havla, ve výčtu mohu zmínit i dokončení modernizace železničního uzlu Pardubice a zahájení přestavby dopravního uzlu v České Třebové. Nezapomínáme ani na elektrifikaci české železniční sítě, kde chceme administrativní urychlení celého procesu. Věřím, že na konci mandátu budeme vidět znatelné změny.

Myslíte si, že budete jako ministr stávající vlády u zahájení výstavby některého z prvních úseků VRT? Který úsek to případně bude?

Musím říct, že tato naše vláda bohužel nebude u zahájení stavby prvního úseku vysokorychlostní železnice. Náš úkol je co nejlépe připravit projekty tak, aby další vláda mohla navázat a projekt zahájit. Nejdále v přípravách jsme u VRT Polabí, tedy úseku Praha – Běchovice – Poříčany, kde předpokládáme zahájení na přelomu let 2025 a 2026 a dále úseku VRT Jižní Morava mezi Modřicemi a Rakvicemi, kde bychom rádi zahájili realizace též v roce 2025. Intenzivní příprava probíhá taktéž v úseku VRT Moravská Brána I a II mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem včetně budoucí modernizace stanice Hranice na Moravě. Výrazně jsme pokročili u příprav VRT Praha – Ústí nad Labem – Drážďany zejména v přípravě Podkrušnohorského tunelu ve spolupráci s německými partnery, pro úsek VRT mezi Prahou a Lovosicemi pak byla v srpnu 2022 uzavřena smlouva na pořízení dokumentace pro územní rozhodnutí úseku VRT Podřipsko. Na tomto úseku by se měl nacházet terminál Roudnice nad Labem, pro který již byla ukončena architektonicko-urbanistická soutěž a také uzavřena smlouva na podobu a řešení terminálu s vítěznou architektonickou kanceláří.

V rámci příprav VRT jste mimo jiné na veletrhu v Berlíně představili práce na úseku Praha – Drážďany včetně Krušnohorského tunelu. Můžete nás s tímto projektem blíže seznámit?

Připravovaná vysokorychlostní trať z Prahy do Ústí nad Labem a Drážďan propojí Česko se zeměmi západní Evropy. Výrazně tím zrychlí nejen cestování do Německa, ale rovněž zlepší dopravní dostupnost do severních Čech. Rychlejší spojení do dalších částí regionu zajistí odbočná větev do Loun a Mostu, která je připravovaná v další fázi výstavby sítě VRT. Stavebně se jedná o novostavbu dvoukolejné trati elektrizované střídavou napájecí soustavou a zabezpečené evropským zabezpečovacím systémem ETCS Level 2. Tunelová část bude realizována převážně dvojicí jednokolejných železničních tunelů. V úseku budou ve směru do a z Německa provozovány jak vlaky osobní dopravy jedoucí po nově realizované dvojici kolejí, vedených společně se stávající tratí, tak i nákladní vlaky využívající zejména upravenou stávající trať až do oblasti Chabařovic. Smíšený provoz v Krušnohorském tunelu umožní převedení až 150 vlaků denně z údolí Labe a výrazně tím přispěje ke snížení hluku na stávající trati podél Labe do Drážďan. Zprovozněním tunelu navíc dojde k dosažení jízdní doby 24 minut pro expresní vlaky z Ústí nad Labem do Drážďan.

Co všechno obnáší mezinárodní spolupráce na úsecích VRT? Máte například speciální týmy, které se zabývají spoluprací s Německem i dalšími státy?

Spolupráce s ostatními státy je v otázce VRT klíčová. Správa železnic dlouhodobě spolupracuje s francouzskou SNCF a v projektu krušnohorského tunelu jsme v intenzivním kontaktu s německými kolegy z Deutsche Bahn Netz a saskými odborníky. V lednu 2022 například oba expertní týmy navštívily místa, kudy krušnohorský tunel povede. Společně se pravidelně scházíme i s polskými kolegy, zejména zástupci ministerstva infrastruktury a CPK.

S jakými prioritami vstoupila Správa železnic do roku 2023?

Pro rok 2023 je prioritou zejména zahájení dlouho připravované stavby budoucího modernizovaného spojení centra Prahy s Letištěm Václava Havla v Ruzyni a Kladnem, kterou je modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště, kde vznikne i nové nádraží v Bubnech s přestupní vazbou na MHD a obdobně i nová zastávka Výstaviště s vazbou na tramvajovou dopravu. Na začátku roku pak předpokládáme vypsání výběrového řízení na projekt ETCS státní hranice Německo – Dolní Žleb – Kralupy nad Vltavou s následnou realizací v roce 2024. Tím chceme pokračovat v plnění našich závazků v oblasti implementace evropského vlakového zabezpečovače.

S jakým rozpočtem bude Správa železnic hospodařit a které investice budou nejvýznamnější?

Rozpočet SFDI na rok 2023 počítá pro Správu železnic se 70,4 miliardami korun. Mezi nejvýznamnější zahájené investiční akce budou patřit optimalizace trati mezi Berounem a Karlštejnem, rekonstrukce železniční stanice Praha-Smíchov nebo zavádění evropského zabezpečovače ETCS na trať mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Pokračovat budou již realizované akce jako například modernizace trati mezi Adamovem a Blanskem, přestavba železničního uzlu v Pardubicích a opravy nádražních budov po celé republice.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes