Správa železnic, státní organizace

Podrobnosti

Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Připravujeme osm set kilometrů vysokorychlostních tratí

O aktuálních i připravovaných projektech Správy železnic, státní organizace, o tom, jaké jsou na české železnici priority v oblastech bezpečnosti a pohodlí cestujících i o modernizaci dopravy z centra Prahy na Letiště Václava Havla, o tom všem si dnes povídáme s ministrem dopravy ČR, panem Martinem Kupkou.

Jak pokračuje plnění našich závazků v oblasti implementace evropského vlakového zabezpečovače?

Zavedení ETCS je pro zvýšení bezpečnosti železniční dopravy naprosto klíčové. Zároveň je to předpoklad pro veškerý další technologický rozvoj železnice, pro její automatizaci a digitalizaci. V roce 2023 proto investujeme do instalace jednotného evropského zabezpečovače na českých tratích 2,4 mld. Kč. V současnosti máme systém ETCS (L2) nainstalovaný na osmi stech devadesáti kilometrech českých železnic a na čtyřech stovkách kilometrů ho osazujeme. Do konce roku 2023 tak budeme mít tímto systémem vybavených přes tisíc kilometrů tratí a připravujeme dalších více než tři tisíce kilometrů.

Prvním úsekem, kde je od letoška zavedený výhradní provoz pod dohledem ETCS, je regionální trať mezi Olomoucí a Uničovem. Od ledna 2025 chystáme spustit další úseky, konkrétně nejvytíženější úseky českých železničních koridorů, například ten z Prahy přes Kolín a Českou Třebovou do Břeclavi. Současně vybavujeme tímto systémem také železniční vozidla. V lednu 2025 bude ETCS fungovat přibližně v sedmi stovkách osobních vlaků, u těch nákladních půjde zhruba o čtyři sta šedesát vozidel.

V jakém stavu je výběrové řízení na projekt ETCS státní hranice – Dolní Žleb – Kralupy nad Vltavou?

Výběrové řízení na projekt a instalaci ETCS na více než stokilometrovém úseku od státní hranice s Německem do Kralup nad Vltavou probíhá. Aktuálně běží lhůta na první fázi jednacího řízení s uveřejněním, takže dodavatelé mohou podávat žádosti o účast a prokazovat splnění kvalifikace, a to až do 9. listopadu 2023. Termín jsme v souladu se zákonem o něco posunuli kvůli dotazům uchazečů, které musela Správa železnic vypořádat. Po vyhodnocení přijde na řadu další fáze výběrového řízení. Obecně lze říct, že o zakázku je velký zájem.

Jak pokračují práce na projektu stavby budoucího modernizovaného spojení centra Prahy s Letištěm Václava Havla?

I tenhle projekt, mimořádně důležitý pro rozvoj hlavního města a přilehlé části Středočeského kraje, je v plném proudu. Už téměř rok běží rekonstrukce úseku na Kladně, kde dokončení plánujeme v roce 2025, a letos jsme zahájili stavbu nové estakády v pražských Holešovicích, která bude hotová v roce 2026. Aktuálně probíhá výběrové řízení na modernizaci stanice Praha Masarykovo nádraží, kde bude trať v centru metropole končit. Správa železnic plánuje ještě letos vyhlásit tendr také pro stavbu úseku mezi letištěm a Kladnem. Části plánované trati z Letné směrem k letišti povedou z velké části pod zemí, což trvale zlepší životní podmínky v této části Prahy. Už pracujeme na projektu přesunu kolejí a nástupiště Nádraží Veleslavín pod zem, stavba by měla začít na konci roku 2026. A v letech 2025-2029 vznikne novostavba železniční stanice přímo na Letišti Václava Havla.

Které opravy důležitých nádražních budov v ČR patří mezi letošní priority vaší organizace a proč?

Z těch největších projektů bych jmenoval opravu železniční stanice Pardubice hlavní nádraží, která souvisí s modernizací celého dopravního uzlu Pardubice. V Praze pak pracujeme na projektech modernizace tří největších a nejvytíženějších nádraží. Na hlavním nádraží finišuje rekonstrukce Fantovy budovy, která vrátí této secesní památce lesk, propojí ji s moderní částí nádraží a dá jejím historickým prostorám nové, důstojné využití. Připravený je také projekt na už zmíněnou modernizaci Masarykova nádraží, pro nějž hledáme zhotovitele a počítáme s tím, že práce začnou na přelomu roku. Podobná je situace u Smíchovského nádraží, i tady hledáme zhotovitele. V tomto případě půjde nejdřív o kompletní rekonstrukci a zmodernizování nádraží jako takového, opravu nádražní budovy, respektive vybudování moderního terminálu Smíchov, plánujeme zahájit v roce 2026.

Jak se v současných projektech projevuje vaše strategie udržitelnosti, a to především v oblasti environmentální odpovědnosti, šetření energiemi apod.?

Při modernizaci české železniční sítě jako celku klademe důraz mimo jiné právě na udržitelnost a zmírnění dopadů na životní prostředí. Jedním z našich klíčových projektů je instalace fotovoltaických elektráren, tedy solárních panelů na střechy nádražních objektů po celé republice. Pilotní projekt proběhl v Děčíně, teď chystáme umístění solárních panelů na střechy nádraží v Brandýse nad Labem, Berouně a Kuřimi a na nová, právě budovaná nádraží v Aši a Chodově. Panely osadíme také na administrativní a provozní objekty v Brně, Pardubicích, Plzni, Hradci Králové, Ostravě, v Olomouci, Ústí nad Labem či Děčíně. Počítáme s celkovým výkonem 1240 kWp, což přinese úsporu 1260 MWh elektrické energie ročně. Momentálně probíhají výběrová řízení na zhotovitele, se zapojením do sítě počítáme v polovině roku 2024.

Jaké konkrétní kroky jsou realizovány v oblasti zvyšování pohodlí a bezpečnosti cestujících?

Záleží nám na tom, abychom cestujícím na českých železnicích nabízeli kvalitní a bezpečné cestování. Jen tak můžou vlaky konkurovat silniční dopravě. Proto ve spolupráci s dopravci dbáme o kvalitu a obnovu vozidlového parku. V poslední době jsme například nasadili nové vlaky na linkách Praha – Plzeň – Cheb a Praha – Ústí nad Labem – Cheb, které představují výrazně vyšší komfort a bezpečnost cestujících. Myslím ale, že stojí za to zmínit i drobnější změny k lepšímu, jako například zavádění klimatizace do starších vlakových souprav. V probíhajících i připravovaných výběrových řízeních s dopravci se hodně soustředíme i na komfort a bezpečnost cestujících. Chceme na železnici přivést nová vozidla a zajistit tak výrazně vyšší kvalitu přepravy.

Ovšem velkou pozornost věnujeme i zázemí, tedy nádražním budovám. Letos renovujeme 67 nádražních budov, přičemž do konce roku dokončíme 39 z nich. Jde například o České Budějovice, Plzeň, Beroun, Aš či Písek. Předpokládáme, že do stavebních úprav bude směřovat zhruba 2,2 miliardy Kč. V příštím roce chceme začít rekonstruovat dalších 40 nádražních budov, mezi jinými nádraží v Jihlavě, Mladé Boleslavi, Čáslavi nebo v Ostravě-Vítkovicích. Samozřejmě bude záležet na stavu projekční přípravy, na získání všech povolení a v neposlední řadě i na financích.

Které projekty v oblasti vysokorychlostních tratí považujete v letošním roce za nejdůležitější?

Celkově teď připravujeme osm set kilometrů vysokorychlostních tratí včetně sjezdů do konvenční sítě, přičemž ve fázi technického návrhu je už více než tři sta kilometrů. Nejdál jsme v přípravě VRT projektů Polabí, Moravská brána I a II a Jižní Morava. Tendry na stavbu prvních úseků předpokládáme v roce 2026. Nesedíme však jen u stolu. Jezdíme po regionech a mluvíme se zástupci měst a obcí, jichž se stavby týkají a spolu s projektanty řešíme také podněty od veřejnosti. Pokud jde o financování, tam máme hotovou analýzu, podle níž jsou VRT projekty vhodné pro zapojení soukromého sektoru (PPP) a financování prostřednictvím zelených dluhopisů. A jelikož je hlavní část sítě VRT navržena jako součást Transevropské dopravní sítě (TEN-T Core), máme možnost čerpání evropských prostředků.

Jaké největší projektové výzvy čekají české železnice v příštích 2-3 letech?

Naší prioritou je teď dokončení modernizace stávající sítě a její napojení na Transevropskou dopravní síť, abychom co nejdříve dopravovali víc zboží po železnici místo po silnici. Koneckonců k tomu jsme se zavázali i vůči ostatním evropským státům. Do budoucna nám v tom pomůže právě vybudování sítě vysokorychlostních tratí. Ty nabídnou moderní a kvalitní dopravní spojení pro mnoho občanů, kterým zjednoduší cestování za prací a za vzděláním, a povzbudí ekonomiku jak v rámci celé republiky, tak i v regionech.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes