Správa a údržba silnic Pardubického kraje

Podrobnosti

Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Pracujeme na osmi přivaděčích a inovujeme povrchy silnic

Od roku 2002 zajišťuje správu a údržbu silnic druhé a třetí třídy v Pardubickém kraji. Plné ruce práce má nejen v zimě, ale také na jaře a v létě, kdy probíhají rekonstrukce, modernizace a výstavby.

V současné době má Správa a údržba silnic Pardubického kraje rozpracované desítky projektů, mimo jiné se soustředí na přivaděče a obchvaty, které mají ulehčit obcím a městům a usnadnit dopravu. Zároveň se musí vypořádat se zdražováním vstupů, materiálů a energií. Nejen o tom jsme vedli rozhovor s Ing. Miroslavem Němcem, ředitelem Správy a údržby silnic Pardubického kraje.

Když se ohlédnete pár měsíců zpátky, tak jaká pro vás byla poslední zimní sezóna ve srovnání s minulými roky?

Zrovna nedávno jsme se setkali na semináři s kolegy z ostatních krajů a vyšlo najevo, že finanční vývoj byl u všech organizací v zásadě podobný, všechny správy se potýkaly s udržením rozpočtu. Nešlo ani tak o zimu, která probíhala standardně, jako o zdražování vstupů. Nahoru šly energie, pohonné hmoty, posypové materiály, kamenivo, písky. Loni v prvním pololetí byly ceny ještě běžné, ale v posledním čtvrtletí začaly růst. Totéž se projevilo i v prvním kvartále letošního roku. I tak to vypadá, že z plánované částky 140 milionů korun nám zbydou peníze na listopad a prosinec, kdy začne nová zimní sezóna.

Ovlivňuje zdražování i letní sezónu? Jak jste na ni připraveni?

Naštěstí máme disponibilní cashflow ve výši 1,5 miliardy korun – provozní peníze od kraje i účelové dotace. Významný podíl tvoří i částky od státu – Státního fondu dopravní infrastruktury a Ministerstva dopravy ČR. Z toho financujeme například přivaděče k D35 nebo modernizaci, výstavbu a rekonstrukci silnic druhé a třetí třídy.

Můžete zmínit některé konkrétní projekty, na nichž pracujete?

Aktuálně dokončujeme výstavbu průtahu Borová, který byl rozdělený do několika etap. Staveb ale máme kolem sedmdesátky. U některých projektů probíhají přípravné práce, jiné už běží. Asi největší akcí je most Pavla Wonky v Pardubicích přes řeku Labe a také řečanský most v Kladrubech, což je specifická oblast, protože Kladruby jsou v seznamu UNESCO, takže jsme zásadně řešili i architektonickou podobu této stavby.

Velkým tématem jsou pro vás dálniční přivaděče. Na kterých z nich nyní pracujete?

Staveb přivaděčů realizujeme osm a devátá je v závorce, uvidíme, jak to s ní bude. Jeden přivaděč už máme hotový, vede z Litomyšle do České Třebové přes místní pohoří. Dalších pět přivaděčů je v realizační fázi, kdy už máme hotovou projekční přípravu. Zmínit můžu například přivaděč silnice 2/322 z průmyslové zóny Černá za Bory, kde sídlí asi padesátka podniků. Ta pak pokračuje na Zminný a napojuje se na obchvat Dačic. Rozestavěný máme také obchvat Rokytna nebo obchvat Vysokého Mýta a Chocně s vyústěním za místní částí Hemže.

Chystáte letos investice do nákupu techniky, obnovy vozového parku? Jaké stroje budete pořizovat?

Každý rok pořídíme nějaký stroj, a to podle aktuální potřeby. V rozpočtu máme investiční odpisy, není to závratná částka, ale v jednom kalendářním roce si můžeme dovolit pořídit zhruba dva nákladní automobily a dva nakladače. Dlouhodobě realizujeme projekt Tatra do škol, kdy zakoupíme soubor náhradních dílů pro odborné školy v našem regionu a studenti pak tatrovku smontují, ta je přepravena zpět do závodu, kde projde autorizací. Následně auto odvezeme do firmy, která dělá komunální nástavby a vůz upraví, například přidá upínací desky na pluh a další zařízení. V září pak máme silniční veletrh, kde nová vozidla slavnostně předáme a uvedeme do provozu. S příchodem zimy, tedy prvního listopadu, jdou už přímo do boje.

Jak je vnímaná profese cestmistrů? Zajímají se o ni i mladí lidé?

Zažil jsem dobu, kdy zaniklo silničářské učiliště v Rumburku. Povedlo se nám ale obory dostat k nám do regionu. Konkrétně do Chrudimi, kde byly nejdříve dva obory – opravář silničních strojů a silničář. Dnes tam funguje jeden učební obor – provozovatel silničních strojů. Každý rok vyjdou dvě třídy studentů, kteří u nás vykonávají praxi. Jsou to lidské zdroje pro stavební firmy i pro nás. K nám většinou přichází v pozdějším věku, kdy už nechtějí pracovat tak intenzivně, jako je tomu ve stavebnictví a současně chtějí uplatnit své zkušenosti.

Kolik lidí u vás pracuje?

Máme asi 410 zaměstnanců. Nedávno jsme prošli restrukturalizací, ale nutno říci, že šlo jen o organizační změny, takže jsme upotřebili všechny naše lidi. Se zaměstnanci pracujeme velmi citlivě. Za jedenadvacet let naší existence se nám podařilo zvýšit kvalifikaci čtyřiceti lidem – buď si dodělali výuční list, maturitu, nebo dokonce vysokou školu. Pořádáme pravidelně takzvaná rodičovská sdružení, kde se scházíme s těmi, kdo studovali, studují anebo studovat budou a možná to ještě ani neví.

Jaký je obrat vaší organizace a jaké jsou zdroje jejího financování?

Loňský rok byl absolutní špičkou za posledních 21 let. Naše cashflow dosáhlo 2,5 miliardy korun a obrat 1,6 miliardy korun. To mělo vliv i na produktivitu práce, která přesahovala dva miliony korun na hlavu. Loni jsme realizovali asi sto silničních staveb, takže pro úsek výstavby, kde je deset lidí, to znamenalo, že každý z nich má na starosti deset a více staveb. Uvidíme, jak to bude dál, protože veřejných prostředků bude kvůli škrtům pravděpodobně ubývat a pak je otázkou, jaké budou tržní ceny a co se za ně postaví.

Připravujete další inovace nebo novinky?

Inovujeme neustále. Inovace směřujeme do všech oblastí, ve kterých působíme. Příkladem je mostní stavitelství, kde jsme zavedli nedestruktivní metody diagnostiky mostů. Novinky zavádíme i v oblasti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Na mostu Pavla Wonky jsme třeba zavedli přímý monitoring pomocí senzorů. Pyšní jsme i na systém speciálních rohoží pod skalním masivem u Brandýsa nad Orlicí, kde je vozovka stále pod kontrolou. Pokud spadne kámen, provoz se zastaví a dispečer vše vidí na svém monitoru. Současně inovujeme i konstrukční skladby a živičná souvrství vozovek. Naším posledním počinem v této oblasti byla geo mříž s asfaltem, na čemž jsme spolupracovali s VUT Brno. Zkoušíme i tiché kryty vozovek, různé membrány zabraňující pronikání trhlin ze spodních částí vozovek do povrchu. Zajímají nás také recyklované materiály, které používáme stále více.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes