PRAKAB Pražská Kabelovna, s.r.o.

Podrobnosti

Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Jsme rodinný podnik, který si uvědomuje svoji odpovědnost k okolí

Vyrábět, vyrábět a vyrábět. To je, s nadsázkou řečeno, hlavní letošní cíl a úkol pro společnost PRAKAB Pražská Kabelovna, která chce podle slov generálního ředitele Tomáše Zieschanga rovněž zvýšit výrobní kapacity díky příjmu zhruba tří desítek nových zaměstnanců. Stejně tak by ráda znovu atakovala rekordní čísla z loňského roku, kdy se jí podařilo dosáhnout obratu ve výši bezmála 6 miliard korun.

Další plány tradiční firmy, která sídlí už od roku 1921 v areálu v pražské Hostivaři, se týkají například investic do energetických úspor, nových aktivit v oblasti společenské odpovědnosti nebo výzkumných a vývojových projektů.

V loňském rozhovoru jste říkal, že náročným obdobím je třeba „projet a nezvolňovat“. Zvládli jste nakonec rok 2022 právě tímto způsobem?

Mohu odpovědět, že jsme to jednoznačně zvládli přesně v tomto duchu. Naše úsilí vykrystalizovalo v až rekordní obrat, šlo dokonce o maximum naší firmy za 101 let existence. Minulý rok jsme celkově zvládli velmi dobře a potvrdilo se, že když zůstaneme aktivně na trhu a nebudeme zastavovat nebo přerušovat výrobu, vyjdeme z toho jako vítězové. Přesně to se nám povedlo. Naši zákazníci se na nás spolehli a my jejich požadavky splnili, i když ne vždy jsme mohli dodat vše včas. Nakonec jsme ale získali i zakázky od jiných firem, které z různých důvodů své výrobky dodávat nemohly. Nesmíme ovšem zapomínat, že na zvýšení našeho obratu se významně podílely také vnější faktory jako zejména nárůst cen kovů i ostatních surovin a materiálů.

Co pro vás bylo během posledních měsíců největší výzvou?

Opět jsme se prali s nedostatkem výrobních zaměstnanců, takže jsme se museli hodně věnovat optimalizaci procesů. Jestliže nyní máme zhruba 20 % strojních kapacit volných, potřebovali bychom o 20 % více lidí, abychom dokázali vyrábět ještě víc. Kromě starostí o nábor zaměstnanců nám přibyly problémy s nedostatkem materiálů, ať už z důvodu skutečného nedostatku na světovém trhu nebo vlivem přerušení dopravních cest a embarg kvůli válce na Ukrajině. Za situace, kdy jsme intenzivně řešili, jak materiály zajistit, se ukázala jako značná výhoda naše samostatnost ve strategii nákupu. Na rozdíl od velkých koncernů jsou u nás rozhodovací a schvalovací procesy velmi jednoduché, a proto jsme mohli docela rychle začít hrát na větším hřišti. Náš nákup teď občas vypadá jako světový dispečink, protože řešíme třeba přistání lodí v Amsterdamu, kam míří dodávky hliníku. Musím říct, že nakupovat i v takových destinacích, jako je Mosambik, naše zaměstnance baví. Také je třeba dodat, že surovin je ve světě dost, musíte je však najít, nakoupit a přepravit za přijatelnou cenu.

Do jaké míry jsou pro vás přijatelné ceny energií, které rovněž byly velkým problémem?

V případě zvýšených cen energií byl pro nás výzvou začátek letošního roku, kdy jsme měli problémy zejména v cenotvorbě. Naše kabely se přece jen neprodávají ze dne na den, ale dodáváme je v rámci dlouhodobých tendrů a projektů, které mají svůj rozpočet. Kvůli nejistotě ohledně cen energií se nám špatně stanovují ceny našich výrobků, ale naštěstí se dnešní obchodování i díky vstřícnosti zákazníků posouvá k možnostem korekcí cen, které nejsou dány úplně pevně. Znovu to pro nás znamená velké množství práce navíc, sledování spousty ukazatelů a reagování, pokud možno, včas. Starosti nám dělalo také vládní otálení ohledně zastropování cen energií. Teď známe aspoň horní hranici cen, se kterou můžeme při obchodování počítat. Jsme rádi, že se to povedlo, ale kdyby opatření přišlo dřív, byli bychom ještě radši.

Dokázali jste se výrazněji prosadit i na nových trzích? Minule jste zmiňoval Francii jako příklad trhu, kde jste objevili zajímavý potenciál.

Ve Francii jsme upevnili naše postavení, ale poptávka z ostatních zemí Evropy byla nakonec tak vysoká, že jsme neměli potřebnou kapacitu na další rozvoj našich tamních aktivit. Jsou tam jiné normy než u nás nebo třeba v Německu, a nám se při tak obrovském objemu práce zatím nevyplatilo jít do náročných certifikačních a dalších procesů. Jsme tomu však nadále otevřeni a taktéž platí, že se vzhledem k enormní poptávce hlavně po energetických kabelech dostáváme i na ostatní evropské trhy, jako je například Slovinsko a další jihoslovanské státy.

Přenesl se trend vysoké poptávky po vašich kabelech i do letošního roku?

Ano, pokračujeme ve stejném trendu. Zatím vidíme, že minimálně první pololetí budeme hodně přetížení, protože poptávka je stále obrovská. Druhá polovina roku by mohla být volnější, vlna zájmu může částečně opadnout, i když nyní nevíme přesně, kdy a proč. Co se týče jednotlivých trhů, tahounem bude dál Německo, Rakousko a také tuzemsko. Jedná se především o výstavby nových energetických sítí například v parcích pro obnovitelné zdroje. Zájem o naše kabely může podpořit také rozvíjející se elektromobilita i legislativa, která bude podporovat mimo jiné možnost sdílení elektrické energie v nových „chytrých“ sítích.

Jak se stavíte k dalším tématům, jako je snižování uhlíkové stopy, udržitelnost a investování do „zelených“ technologií?

Jako výrobce kabelů jsme doslova uprostřed dění, což nás zavazuje se na řešení všech výzev podílet. Zároveň jsme rodinný podnik, který si uvědomuje svoji odpovědnost k okolí. Proto jsme už loni zřídili pozici ESG manažera, který se zabývá analýzami a certifikacemi podle nových norem v oblasti životního prostředí a společenské odpovědnosti. U naší kabelovny je a vždy bude největší uhlíková zátěž ve zpracovaném materiálu, což je měď a hliník. I když máme možnost nakupovat „zelený“ hliník třeba na Islandu, kde jsou termální zdroje, není až tak jednoduché uhlíkovou stopu snížit pouze naší činností. Naopak aktivitou, která se aktuálně odehrává přímo v našem areálu, je instalace jedné z největších střešních solárních elektráren v Praze za zhruba 30 milionů korun, z toho nám 8 milionů pokryje dotace. Spustíme ji během dubna a očekáváme, že nám ušetří 3 % ročních nákladů za elektřinu. Může se to zdát málo, přesto jde o miliony korun. Dále přecházíme na elektromobilitu u služebních aut i vysokozdvižných vozíků a v rámci společenské odpovědnosti se zabýváme také analýzami našich dodavatelů, u kterých zohledňujeme i sociální aspekty jako zaměstnávání dětí v Africe. Bereme tedy velmi vážně i činnosti, které jsou mimo naši výrobu. Pro úplnost dodám, že každoročně investujeme 60 až 100 milionů korun, přičemž zhruba třetina těchto prostředků je určena na investice do „zelených“ technologií.

Zajímáte se také o využití různých dotačních programů na vývoj nových produktů?

Ani vývoj jsme nezastavili, o čemž svědčí fakt, že jsme v poslední době získali nové granty od agentury TAČR. Jde o vývoj hybridního kabelu, na kterém spolupracujeme se Západočeskou univerzitou v Plzni. Další oblastí je vývoj kabelů pro jaderné elektrárny, na kterém se podílí vícero subjektů včetně Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Společně vyvíjíme nové produktové řady kabelů pro obnovu běžných sítí v jaderných elektrárnách. Tím se zároveň připravujeme na možné budoucí dodávky související s plánovanou výstavbou nových reaktorů, což je strategický záměr státu, který proto podporuje i naše vývojové aktivity. Výhodou je, že se pohybujeme ve známém prostředí, neboť naše kabely jsou nejen v obou českých jaderných elektrárnách, ale také na Slovensku v Mochovcích. Za zmínku jistě stojí také použití našich kabelů v sarkofágu po havárii elektrárny v Černobylu.

Vaše kabely musejí odolat nejen radioaktivnímu záření. Jaké parametry u nich zlepšujete?

Trendem jsou kombinované neboli hybridní kabely a stále se zlepšují také různé stupně stínění a ochrany kabelů, a to hlavně v oblasti železniční infrastruktury včetně metra. Kromě běžného vývoje jsou nyní velkým hitem „zelené“ kabely, které odpovídají vysokým bezpečnostním i ekologickým požadavkům. V ideálním případě by se měly takové výrobky, instalované třeba pod zemí, po desítkách let přirozeně rozpadnout a zmizet. Realita je sice trochu jiná, ale přesto už existují izolační plasty, které jsou plně recyklovatelné a kterými se dají nahradit současné izolační vrstvy z PVC, gumy a polyetylenu. Zavedení recyklovatelných izolačních plastů je stejně jako u každé novinky věcí zkoušení, ceny a zpracovatelské technologie. Jako životní optimista věřím tomu, že jsme velmi blízko době jejich reálného použití a chceme na to být patřičně připraveni. Říkám to samozřejmě s vědomím, že se vše musí nejprve projednat a schválit na úrovni evropských norem a legislativy.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes