Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace

Podrobnosti

Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Pracujeme v plném nasazení na rozvoji, prosperitě a otevřenosti  

Intenzivista, který rád přijímá nové výzvy a lékař s praxí na pracovištích ARO – to je MUDr. Jiří Vyhnal, ředitel Nemocnice Kyjov. Od loňského prosince svůj profesní život obohatil o nový rozměr, když se stal ředitelem jedné z nejvýznamnějších krajských nemocnic. „Míru zodpovědnosti si uvědomuji a samozřejmě na mě dopadá,“ říká v rozhovoru, kde se mimo jiné dotýká dostupnosti onkologické péče v regionu, budoucnosti porodnictví na Moravě nebo terénní péče v regionu.

Nemocnice Kyjov poskytuje své služby bezmála osmdesát let. Jako první zahájila v roce 1946 provoz chirurgické oddělení a interna. Jaká oddělení máte nyní a na jakou zdravotnickou péči se specializujete?

Nemocnice Kyjov poskytuje základní, ale i specializovanou ambulantní a lůžkovou péči dětem i dospělým pacientům. Zajišťujeme také komplexní lékárenskou péči, včetně náročné přípravy cytostatik, dále transfuzní a dopravní zdravotní službu. Naše pracovištích se rovněž podílí na výuce budoucích zdravotníků. Svou velikostí a spektrem poskytovaných služeb patří naše nemocnice mezi regionální tzv. páteřní nemocnice v síti JMK nemocnic.

Stačí vám aktuální kapacity a vybavení nemocnice?

V průběhu posledních let došlo k výrazné modernizaci přístrojového vybavení nemocnice na základě dotačních programů EU. V současné chvíli probíhá náročná rekonstrukce specializovaného pracoviště ARO, po jejímž dokončení bude lůžková stanice ARO patřit mezi nejlépe vybavená pracoviště tohoto typu v rámci celé ČR.

Jste příspěvková organizace. Z čeho se skládají vaše příjmy? Máte dostatečný rozpočet, abyste se mohli nadále rozvíjet? Daří se vám získávat finanční podporu z veřejných zdrojů, grantů?

Snažíme se o vícezdrojové financování provozu naší nemocnice. Mezi hlavní příjmy patří příjmy ze strany zdravotních pojišťoven, jako příspěvková organizace využíváme možnost čerpat příspěvky ze strany Jihomoravského kraje, ale rovněž se snažíme poskytovat služby i v komerční sféře, jako je provoz několika lékáren nebo provoz stravovacího zařízení. Nově plánujeme zprovoznění prodejny zdravotních pomůcek. V přípravě je rovněž komerční zdravotní péče, což se týká zprovoznění nadstandardních preventivních programů, které stojí mimo péči hrazenou zdravotními pojišťovnami. Připravujeme také implementaci umělé inteligence do některých léčebně preventivních procesů.

Jakým způsobem vaše nemocnice zajišťuje dostatek lékařů a dalšího zdravotnického personálu?

V rámci personální politiky jsme proaktivní a snažíme se pro práci v naší nemocnici získat lékaře již při studii medicíny na lékařských fakultách v ČR, proto organizujeme workshopy, snažíme se seznamovat budoucí lékaře s výhodami práce v naší nemocnici. V rámci změn organizační struktury Nemocnice Kyjov byla nově vytvořena pozice personálního náměstka, který bude aktivně pečovat o spokojenost našich zaměstnanců a současně rozšíří možnosti při vyhledávání nových. Pro nově nastupující lékaře máme k dispozici náborové příspěvky – jejich výši určuje vedení nemocnice. Na rok 2023 nám poskytl příspěvky taky Jihomoravský kraj (i pro nelékaře) v celkové výši jeden milion 350-tisíc korun na stabilizaci zdravotnického personálu. Dále probíhají intenzivní jednání na úrovni lokální politiky s cílem umožnit získání ekonomicky výhodného bydlení pro naše budoucí zaměstnance.

Nemocnice jsou vždy klíčovým zařízením v regionu. Jaké zajímavé projekty jste v nedávné době zrealizovali?

Významnou změnou, která se odehrává v současnosti v naší nemocnici, je vznik Regionálního onkologického centra ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem (MOU). Cílem je poskytovat dostupnou specializovanou péči pro občany našeho regionu bez nutnosti cestování na vzdálená pracoviště. Pak zmíněná rekonstrukce ARO. V budoucnu nás čeká stavba nového urgentního příjmu. Cílem je poskytovat nonstop akutní péči formou tzv. nízkoprahového urgentního příjmu, což znamená ošetření všech pacientů s akutními potížemi, kteří přijdou do nemocnice. Důležité je vybudování technického zázemí a zprovoznění této služby v režimu 24/7. V neposlední řadě intenzivně jednáme s Jihomoravským krajem stran rekonstrukce gynekologicko-porodnického pavilonu, protože patří mezi důležitá pracoviště v regionu a zaslouží si náročnější rekonstrukci, která ještě více zvýší komfort jak pacientů, tak zdravotnického personálu. Plánovaná rekonstrukce se dotkne i očního oddělení, které patří mezi špičkově vybavená zařízení v naší nemocnici s evropským významem, a to nejen díky kvalifikovanému personálu, ale i špičkovému vybavení, kterým disponují. Opět je nutné zlepšit technické zázemí a umožnit další rozvoj tohoto oboru.

Jaké jsou největší výzvy spojené s modernizací technologií v nemocnicích?

V naší nemocnici bychom v budoucnu rádi zavedli program robotické chirurgie, jak jsem již zmínil implementaci umělé inteligence do léčebně diagnostických procedur. Zvažujeme zavedení automatizace výdeje léků.

Nedávno byla na oddělení klinické biochemie uvedena do provozu robotická linka DxA 5000 Fit, firmy Beckman Coulter, určené pro středně velké laboratorní provozy. Systém automatizuje celou řadu manuálních kroků v laboratoři a minimalizuje tak kontakt obsluhy se vzorkem a výrazně zkracuje dobu od odběrů vzorků po dodání výsledků. Robotická linka dokáže vyhodnotit vzorky s vyšší prioritou a analyzovat je přednostně. Patentovaný algoritmus trasování navíc přispívá k efektivnímu zpracování rutinních vzorků a výsledkem je tak rychlý a konzistentní čas potřebný k vydání výsledků, eliminace chybovosti a výrazné zlepšení efektivity laboratoře, které přispívá k rychlejší odezvě pro klinika a v konečném důsledku o zlepšení péče pro pacienta.

Jakou roli hrají zdravotní pojišťovny při financování nemocnic a mají vliv na poskytování zdravotní péče?

Dle mého názoru je nejdůležitější, aby v rámci celé ČR byla spravedlivě hrazena srovnatelná zdravotní péče napříč všemi zdravotnickými zařízeními, a tak všechny nemocnice měly stejné finanční podmínky. Optimalizováním a zlepšením efektivity a kvality tak mezi sebou mohou spravedlivě soutěžit o své pacienty a klienty všechny nemocnice. Toto soutěžní prostředí má velký dopad ve smyslu zkvalitňování péče o naše pacienty. Rovněž je důležité, aby péče byla kvalitně hrazena ze strany zdravotních pojišťoven tak, aby se nestávalo, že je v některých případech dražší než skutečná platba ze strany zdravotních pojišťoven. Cílem každého zdravotnického zařízení by mělo být poskytovat co nejlepší léčebnou a diagnostickou péči s cílem zkrátit dobu hospitalizace na nejmenší možnou míru. Hovořím zde především o tzv. akutních lůžkách. Je prokázáno, že neadekvátní délka hospitalizace může zvyšovat riziko dalších zdravotních komplikací pacienta.

Jak je to s dostupností zdravotní péče ve vašem regionu?

Bohužel se v ČR začíná naplno projevovat nedostatek lékařů některých specializací. V našem regionu pozorujeme zhoršení dostupnosti péče hlavně v případě specializovaných ambulancí. Významné jsou zejména obory jako je ORL, neurologie, gastroenterologie, ale i pediatrie. Často tak nemocnice musí suplovat výpadky této péče a tím se výrazně prodlužují objednací a čekací doby v naší nemocnici. Výhledově se na jižní Moravě bude muset otevřeně začít hovořit o skutečné potřebnosti všech akutních lůžek a o nutnosti navýšení počtu lůžek následné a sociální péče. Díky moderním postupům v medicíně se dle mého názoru bude zkracovat doba akutní hospitalizace, ale na druhé straně roste potřeba hospitalizovat pacienty z důvodu poskytování dlouhodobé, tzv. následné péče. Důvodem je demografický vývoj v populaci.

Co terénní péče v regionu?

Velmi důležitá je kvalitní a dostupná ošetřovatelská terénní péče a programy, které umožní mnoho zdravotních problémů řešit v těch nejpřirozenějších podmínkách, tj. v domácím prostředí. Nemocnice by měla usilovat i o spolupráci na rozvoji těchto aktivit, jak se státní, tak s komerční sférou.

Jaké jsou vaše názory na spolupráci mezi zdravotnickými institucemi?

Vzájemné sdílení informací zdravotnické dokumentace mezi všemi nemocnicemi v ČR je do budoucna nezbytné a v tomto směru se snažíme o maximální možný rozvoj. S touto budoucí výzvou je spojeno mnoho úskalí a rizik, které se snažíme již dnes strategicky řešit a vnímat. V neposlední řadě je důležité spolupracovat mezi jednotlivými nemocnicemi i na úrovni jejich vrcholového managementu, vyměňovat si vzájemně užitečné informace, které se týkají celé řady otázek. Často i tyto neformální vztahy dokáží v mnoha případech pomoci při řešení komplikovaných případů.

Jak vaše nemocnice spolupracuje s místní komunitou a jakým způsobem se podílí na vzdělávání veřejnosti v oblasti zdraví?

Nemocnici vnímám nejen jako místo, kde se léčí pacienti. Spolupráce s místní komunitou je pro nás také velmi důležitá. Snažíme se v rámci regionu zapojovat do akcí pro veřejnost, především ve spolupráce se zdejší radnicí a spolky. Letos jsme navázali spolupráci s Městskou knihovnou v Kyjově, kde se pravidelně každý měsíc naši primáři setkávají s veřejností a snaží se přiblížit svůj obor. Kyjov je spádovou oblastí pro široký region. Jen Kyjovsko tvoří 42 obcí, jsme ale spádovým zdravotnickým zařízením pro daleko větší oblast. Pravidelně se v nemocnici konají také odborné přednášky pro lékařskou komunitu na nejrůznější témata. Letos v červnu například v Kyjově pořádá naše pracoviště významný urologický kongres, který na jižní Moravu přivede odborníky z celé republiky.

Od prosince loňského roku jste ředitelem nemocnice, navázal jste na své působení ve vedení coby náměstek lékařské péče pro chirurgické obory, komplement, ARO a ETT a současně jako primář urgentního pracoviště ARO. Jako intenzivista musíte rozhodovat okamžitě. Jak se to odráží ve vaší nové pozici lídra jednoho ze stěžejních zdravotnických organizací Jihomoravského kraje?

Stejně jako v medicíně, tak i ve své nové funkci se snažím o plné nasazení. Mým hlavním zájmem je rozvoj a prosperita naší nemocnice. Absolutní transparentnost a otevřenost, která je podle mého názoru jedním z pilířů důvěry mezi zdravotním personálem a jejich klienty.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes