Magistrát hlavního města Prahy

Podrobnosti

Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Naše investiční plány jsou velmi ambiciózní

Do funkce pražského primátora se v únoru po bezmála deseti letech vrátil Bohuslav Svoboda, původní profesí lékař, který je zároveň úřadujícím poslancem Parlamentu ČR. „Zkušenosti, které jsem získal během tehdejšího primátorského mandátu, jsou samozřejmě výhodou. Neboli, znám už velmi dobře magistrátní prostředí a nemusím začínat takříkajíc od nuly,“ říká na úvod primátor hlavního města Prahy, které v letošním roce hospodaří se zhruba stomiliardovým rozpočtem. Investovat hodlá nejen do rozvoje dopravní infrastruktury, ale třeba také do výstavby nových bytů nebo do obnovy významných kulturních památek.

Avizoval jste, že ihned po převzetí primátorské kanceláře jste připraven pustit se do práce. Jakými úkoly jste začal a s jakými prioritami jdete do letošního roku?

Do práce jsem se pustil hned v první minutě. Úkolů je před námi hodně a jsme na ně dobře připraveni. Pokud se ptáte na priority, tak bych za nové vedení města zmínil samozřejmě velké dopravní projekty, jako je dobudování obou okruhů, výstavba nové trasy metra či nová parkoviště. Pak je to podpora výstavby nového bydlení a potažmo rozšíření kapacity škol, abychom reagovali na demografické změny v metropoli. A věnovat se chci intenzivně také bezpečnostním otázkám hlavního města, a to včetně kyberbezpečnosti. Nová doba přináší i nové hrozby a my na ně musíme reagovat.

Které úkoly byste chtěl mít určitě splněny na konci mandátu a které naopak jsou dlouhodobějšího charakteru?

U velkých dopravních projektů, které jsem zmínil, jde o běh na dlouhou trať. Chceme plánované projekty zahájit a v těch již započatých co nejvíce pokročit. V každém případě mohu Pražany ujistit, že pro mě je klíčový jejich spokojený život. A tím se také budu během svého mandátu řídit.

Za posledních deset let se mnohé změnilo. Co je nyní největší výzvou pro další rozvoj Prahy? Oproti minulosti dnes rezonují témata jako energetika, digitalizace či zahraniční vztahy…

Jsou to především již zmiňované priority, ale i další témata, která uvádíte. Chceme například zajistit energetickou soběstačnost hlavního města a s tím spojenou energetickou bezpečnost, z toho důvodu hodláme aktualizovat energetickou koncepci metropole. Musíme se také připravit na předcházení krizovým situacím, tzv. blackoutům. U zahraničních vztahů chci navázat na linii, kterou vedlo dosavadní vedení hlavního města, a dále ji rozvíjet, například posílením ekonomické diplomacie hlavního města. Nedávno jsem se například setkal s prvním náměstkem kyjevského starosty či se zástupci radnice japonského Kjóta. A návštěvy fotbalového utkání naší reprezentace s Polskem jsem využil k alespoň krátkému setkání s polským premiérem Mateuszem Morawieckim. Ostatně právě v kontaktech s představiteli evropských a dalších světových metropolí vidím těžiště zahraničních vztahů Prahy.

Budete chtít navázat také na práci vašeho předchůdce Zdeňka Hřiba? V kterých oblastech naopak půjdete vlastní cestou?

Zmínil jsem zahraniční vztahy. Tady předchozí vedení radnice odvedlo velký kus práce a je na co navazovat. Některé věci asi budeme dělat jinak, nicméně už během složitých koaličních vyjednávání jsme došli k závěru, že někdy sice každý máme jinou cestu k plnění našich cílů, ale ty cíle máme obdobné.

S jakým rozpočtem bude Praha pod vaším vedením hospodařit? Snažíte se podobně jako česká vláda také o hledání úspor?

Rozpočet, který pražští zastupitelé schválili na tento rok, počítá s příjmy bezmála sto miliard a přibližně stejnými výdaji, které budou ve výši zhruba 105 miliard. Jde o téměř vyrovnaný rozpočet a důkaz odpovědného hospodaření nynějšího vedení metropole, přestože současná rada ještě tehdy nebyla ustavena. Úspory budeme samozřejmě hledat, musí nám to ale také dovolit ekonomická situace.

Které investiční projekty považujete za nejvýznamnější a jakých oblastí se týkají? Předpokládám, že klíčová je dopravní infrastruktura včetně výstavby nových linek metra.

Ano, to je samozřejmě jednou z největších priorit společně s dokončením městských okruhů či budováním nových záchytných parkovišť. Je potřeba, aby se infrastrukturní projekty pohnuly vpřed. Doprava je v gesci kolegy prvního náměstka Zdeňka Hřiba, který k tomu má expertní zkušenosti, a věřím, že uspěje. Má moji plnou podporu a budu se průběžně informovat, k jakému pokroku došlo. Pak jsou tu i další plány jako například projekt Vltavské filharmonie a jejího okolí. A některé menší, které byly zahájeny za uplynulého vedení Prahy, by se mělo podařit dotáhnout. Například koncem června se plánuje otevření Štvanické lávky.

Velmi sledované jsou i projekty jako rekonstrukce známých památek či nové stavby v historickém centru. Budete usilovat o to, aby stavební rozvoj Prahy nepostihla stagnace, která nyní hrozí tuzemskému stavebnímu trhu?

Mluvili jsme o velkých dopravních projektech, což je jedna z oblastí, na které se chceme soustředit. Co se stavebního rozvoje obecně týká, tomu doufám napomůže i novela stavebního zákona, která před několika dny prošla Poslaneckou sněmovnou. Jsem rád, že jsem si ponechal mandát poslance a mohu u projednávání legislativy, která má dopady na metropoli, být přímo na místě. A pomáhá tomu i fakt, že pražská koalice vznikla na vládním půdorysu, což umožňuje snazší řešení problémů. V případě oprav památek přispívá hlavní město v rámci svých dotačních programů na zachování či obnovu památkové hodnoty řady objektů jak fyzickým, tak právnickým osobám. Takto už byly opraveny mnohé uliční fasády, fresky, střechy, veřejné interiéry či dvorky. A jen namátkou: v současnosti rekonstrukce probíhá například na Masarykově nádraží, na pražském Výstavišti či v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Chystá se také obnova vyhořelého kostela sv. archanděla Michaela v Kinského zahradě, kde mě nedávno potěšila zpráva, že jeho osud není lidem lhostejný a ve veřejné sbírce přispěli na rekonstrukci interiéru kostela částkou téměř dva miliony korun.

Na kolik ambiciózní jsou současné investiční plány hlavního města a z jakých zdrojů investice financujete?

Řeknu to stručně a jasně: jsou velmi ambiciózní. A jinak to ani nemůže být, jsme metropole a jako její nové vedení máme velké plány. Investice financujeme z vlastních zdrojů, historicky uspořených a rovněž průběžných, externí zdroje Praha zapojila naposledy v roce 2013. Malou část prostředků hlavní město získává od státu a něco málo také z evropských fondů. Byť zde je pro Prahu nevýhodné členění na regiony NUTS – metropole vychází jako hospodářsky nadprůměrný region, a proto není způsobilá skoro o nic žádat. Samostatnou kapitolou je financování dostavby trasy metra D, kde počítáme s úvěrem od Evropské investiční banky.

Praha je velmi atraktivní také pro investory a developery. Jaké příležitosti nebo možnosti spolupráce jim chcete do budoucna nabízet?

Řada příležitostí pro investory a případně i developery tu nepochybně bude. Před pár lety Praha zřídila příspěvkovou organizaci Pražská developerská společnost, která má už nyní v různých fázích rozpracované desítky investičních akcí. Přednostně jde o projekty dostupného nájemního bydlení na pozemcích, které jsou ve vlastnictví hlavního města, mělo by jít o tisíce bytů. Zvažované jsou i možnosti družstevního a spolkového bydlení. Počítá se také s urbanistickým dořešením Palmovky, Dolních Počernic a okolí budoucí stanice metra Nové Dvory.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes