Krajská nemocnice Liberec, a.s.

Podrobnosti

Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Projekt modernizace nemocnice reflektuje rostoucí potřeby špičkového zdravotnického zařízení

Akciová společnost Krajská nemocnice Liberec (KNL) vznikla v roce 2007, ale samotná budova zdravotnického zařízení stojí na místě již od roku 1848. Prudký rozvoj doprovázený zřizováním četných odborných pracovišť zaznamenává nemocnice zhruba od roku 1993, což lze v řeči čísel dobře ilustrovat na hospodářských výsledcích.

Zatímco na začátku 90. let minulého století se roční obrat pohyboval kolem 900 mil. Kč, po převedení na akciovou společnost se tento ukazatel vyšplhal až na 1,5 mld. Kč a v současné době dosahuje výše 4 mld. Kč. Postupně bylo zřízeno 47 primariátů včetně 4 superspecializovaných center v oblasti kardiologie, traumatologie a onkologie, a také neurocentrum – vše s celou škálou doplňujících a podpůrných oddělení. Nejen o péči poskytované na těchto odborných pracovištích jsme si povídali s MUDr. Richardem Lukášem, Ph.D., generálním ředitelem nemocnice.

Ve vaší nemocnici je pacientům poskytována péče na vysoké úrovni a v prostředí špičkově vybavených odborných pracovišť. Dostačují – z hlediska kapacity a svého stáří – budovy nemocnice vysokým požadavkům, která jdou ruku v ruce s rostoucí kvalitou?

Naposledy jsme v našem areálu otevírali pavilon interních oborů v roce 1978 a dnes je v tomto objektu tolik oddělení, že samotná interna už je v menšině. Celková situace se začala jevit skutečně kritická v letech 1994 – 1995, kdy k nám byla pozvána expertní americká skupina, jež vyhodnotila 70 % nemocničních budov jako nevyhovující. Už v té době vznikl projekt na novou nemocnici, jenž však byl ukončen krátce po vyhloubení základů plánované budovy.

Kdo a kdy znovu poukázal na potřebu rozšířit a modernizovat areál tak, aby vyhovoval potřebám nemocnice?

V roce 2011 jsme v nemocnici spontánně vytvořili kolegium primářů se záměrem vyjádřit názor na další stavební rozvoj našeho zařízení. Chtěli jsme upozornit na neefektivní improvizace, ke kterým v chodu nemocnice dochází v důsledku chybějících či zastaralých prostor. Nemocnice spravuje celkem 37 budov, z nichž pouze 4 jsou originálními zdravotnickými objekty. Několik oddělení vyspělých operačních oborů máme kupříkladu umístěné v pavilonu původně určeném na poskytování následné péče.

Jakou formou vyjádřilo kolegium primářů svůj názor na kritický stav areálu nemocnice?

Výstupem z jednání kolegia byl obsáhlý materiál hodnotící nedostatky nemocničních budov a následně byla provedena SWOT analýza. Poté jsme zahájili jednání s místními politiky a po roce 2014, kdy jsme byli sloučeni s turnovskou nemocnicí, se konečně začaly rýsovat první obrysy projektu zaměřeného na modernizaci nemocničního areálu.

V jaké fázi se projekt nalézá nyní?

V této chvíli již máme v rukou pravomocné územní rozhodnutí a aktuálně řešíme stavební povolení, které, předpokládám, získáme letos. V druhé polovině tohoto roku navážeme přípravou prováděcí dokumentace, v níž se budou rozkreslovat typy omítek, podlah a podobně. Od prvního čtvrtletí příštího roku by mělo probíhat výběrové řízení na zhotovitele stavby, jež – vzhledem k tomu, že se jedná o složitý proces – může trvat řadu měsíců i rok. Proto předpokládáme, že samotná modernizace nemocnice by mohla být zahájena v roce 2022 a ukončena na konci roku 2024. Následně budou jednotlivé objekty vybavovány technologiemi a v roce 2025 se reálně rýsuje otevření nového komplexu budov.

Z jakých zdrojů je či bude financován celý projekt?

Peníze pocházejí od tří akcionářů – Libereckého kraje, statutárního města Liberec a města Turnov – a každý rok se na speciálním účtu sejde celkem 90 mil. Kč. Nemocnice se podílí 20 miliony, kraj posílá 50 milionů a města se postarají o zbytek. Nyní z těchto financí platíme tříčlenný tým, který má v současnosti projekt na starosti, dále projekční práce a aktuálně také demolici objektů, jež budou nahrazeny parkovacím domem. Momentálně se také kupříkladu překládá plynové potrubí, ale samotné stavební práce nebudou zahájeny dříve než za dva roky.

Mohl byste modernizaci objektů rozčlenit do jednotlivých okruhů?

Jistě. Jádrem celého projektu je výstavba Centra urgentní medicíny s urgentním příjmem, laboratořemi, vybranými zobrazovacími technologiemi, hybridním operačním sálem, na kterém se dá zároveň operovat a rentgenovat, čtyřmi segmenty intenzivní péče – tedy anesteziologicko-resuscitačním oddělením, interním a chirurgickým oddělením JIP a koronární jednotkou – a dvěma stanicemi standardních lůžek. Kromě toho je plánována výstavba velkého parkovacího domu.

Mluvíme spolu o tom, že stávající objekty KNL již svým stářím a kapacitou nevyhovují aktuálním potřebám nemocnice. Jak velké je tedy vaše zdravotnické zařízení, pokud hovoříme o počtu lůžek či zaměstnanců?

Jsme vybaveni téměř tisícovkou lůžek a máme 394 lékařů, 16 farmaceutů, 915 všeobecných sester a porodních asistentek, 319 praktických sester a radiologických asistentů a laborantů, zhruba 100 fyzioterapeutů, psychologů a logopedů, 360 lidí v rámci ošetřovatelského personálu, 275 technicko-hospodářských pracovníků a 540 dělníků – údržbářů, instalatérů apod. Z počtu dělníků je zřejmé, jak náročné je udržovat naše budovy v provozuschopném stavu.

Vyplácíte mzdy zhruba 3000 zaměstnancům, záplatujete nedostatky spojené s kritickým stavem budov a zároveň spolufinancujete projekt modernizace. Z jakých zdrojů čerpáte peníze?

Mzdy vyplácíme a zvyšujeme dle našich maximálních možností a podle hospodářského výsledku udělujeme ročně také odměny. V loňském roce jsme je vyplatili ve výši přes 60 mil. Kč. Jsme však jedinou krajskou nemocnicí, která nedostává ani provozní, ani investiční dotace, a hospodaříme pouze s penězi, jež plynou z úhradové vyhlášky. Na druhou stranu jsme schopni v maximální možné míře využívat evropských dotačních programů. Částka, kterou jsme využili, se blíží 800 mil. Kč včetně kofinancí z našich zdrojů. Všechny peníze byly investovány do technologií a přístrojového vybavení.

Můžete zmínit konkrétní technologie, do kterých jste investovali?

Investovali jsme kupříkladu do moderních lineárních urychlovačů, kterými jsme vybavili onkologické centrum. Dále máme velmi kvalitní přístroj magnetické rezonance, špičkový počítačový tomograf s možností dynamicky vyšetřit srdeční sval, cévy apod. Kromě toho se jedná o technologie – endoskopické či laparoskopické techniky – používané při operačních výkonech či navigační systémy na neurochirurgii a traumatologii, které umožňují provádět zákroky s minimální operační zátěží.

Vybavenost špičkovými přístroji je jedním ze základních předpokladů pro provádění náročných zákroků a zvyšování úrovně poskytované zdravotní péče. Jakými úspěchy či certifikáty se může vaše nemocnice pochlubit?

Jako první nemocnici v ČR a čtvrté v Evropě nám byl v roce 2019 udělen certifikát s názvem „Spinal Surgery Centre of Excellence“, jenž je výsledkem soustavné práce neurochirurgů a traumatologů v oblasti úrazů a onemocnění páteře. Máme zde spinální jednotku určenou pro pacienty s poškozením míchy s velkou spádovou oblastí Libereckého, Ústeckého, Pardubického a Královéhradeckého kraje. Naši odborníci také dosahují skvělých výsledků při ošetřování polytraumat a právě u nás byla vyvinuta speciální technologie na ošetření zlomenin v oblasti jamky kyčelního kloubu. Jinak v rámci našeho neurocentra máme vypracovaný špičkový program pro ošetření mozkových mrtvic neboli iktů.

Vaše nemocnice dosahuje velmi vysoké úrovně při provádění náročných operačních zákroků, během nichž jsou uplatňovány nejnovější poznatky z oblasti vědy a výzkumu. Jakým způsobem je organizována vědecko-výzkumná činnost ve vašem zařízení?

Na začátku tohoto roku jsme zřídili speciální oddělení pro vědu a výzkum a v rámci našich projektů spolupracujeme s univerzitními nemocnicemi a vysokými školami. Máme řadu grantů a publikujeme v mnoha vědeckých časopisech, zejména v zahraničí. Tato publikační produkce nás nominovala na statut vědecko-výzkumné instituce. Za všechny projekty mohu jmenovat kupříkladu studii realizovanou ve spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí, jež se týká meningeomů, tedy nezhoubných nádorů mozkových plen, a aktuálně je podávána žádost o grant na klasifikaci osteoporózy páteře vzhledem k použití množství a typu implantátů určených k její stabilizaci.

Vědecko-výzkumná činnost a pořizování moderních technologií posunují nemocnici i celé zdravotnictví mílovými kroky kupředu. Peníze na tyto projekty však chybí…

Českým nemocnicím chybí peníze, které by mohly investovat do údržby a modernizace budov či reprodukce technologií. Opakuji, že naše zdravotnické zařízení hospodaří pouze s penězi plynoucími z úhradové vyhlášky, přičemž úhrady za jednotlivé výkony ve více medicínských oborech sotva pokrývají provozní náklady. Ministerstvo zdravotnictví loni přiznalo, že stav českých nemocnic – co se spravovaných areálů týče – je ve srovnání s jinými zeměmi EU velmi špatný. Proto premiér i ministr zdravotnictví slíbili vložit během následujících 10 let do tohoto segmentu 73 mld. Kč. Naše nemocnice by měla dostat 2,5 mld. Kč. Doufáme, že tento slib se stane realitou, protože naše zdravotnictví je podfinancováno a existuje zde závažný problém týkající se investic do obnovy budov i přístrojů. A to je nyní z mého pohledu největší stesk českého lůžkového zdravotnictví.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes