Český rozhlas

Podrobnosti: Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Cesky rozhlas15 Už 91 let informuje, baví a vzdělává

Budovu České rozhlasu na Vinohradské ulici v Praze zdobí pamětní desky, které připomínají zásadní historické události v novodobých českých dějinách, v nichž klíčovou roli sehrál právě rozhlas. „V historii lze najít celou řadu rozhlasových milníků.

V kontextu veřejného a politického života se jako zásadní jeví roky 1945 a 1968, kdy rozhlas mobilizoval a stál v čele boje za demokracii. Významný je také rok 1989, kdy rozhlas jako jeden z prvních začal vysílat programová prohlášení Občanského fóra a připojil se ke generální stávce,“ uvedl Mgr. art. Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu.

Na počátku 90. let se stala důležitou událostí proměna rozhlasu ze státem řízeného média na veřejnoprávní, stejně jako rozdělení Československého rozhlasu na dva samostatné celky – Český a Slovenský rozhlas. „V současné podobě nezávislého veřejnoprávního média vysílá Český rozhlas jako nástupce Československého rozhlasu a všech jeho předchůdců od 1. ledna 1993,“ upřesnil Peter Duhan. Kromě uvedených milníků existují i vnitřní klíčové momenty, které ovlivnily vývoj Českého rozhlasu. „Důležitým přelomovým okamžikem bylo zavedení stereofonního vysílání nebo digitálních technologií do výroby pořadů i do způsobů jejich odbavování, podobně jako zahájení vysílání po internetu a vše, co na něj navázalo, včetně možnosti stahování pořadů z iRadia či nejnovější nabídka eShopu Radiotéka,“ vypočetl generální ředitel.

Široké spektrum stanic i pořadů

Aktuálně Český rozhlas vysílá na vlnách čtyř celoplošných stanic (Radiožurnál, Dvojka, Vltava, Plus) a čtyř speciálních stanic (D-dur, Jazz, Rádio Wave, Rádio Junior). V každém kraji provozuje regionální stanici. „Na základě smlouvy s Ministerstvem zahraničních věcí ČR zajišťujeme rovněž vysílání v šesti jazycích. Vedle vlastní tvorby a vysílání rozhlasového programu podporujeme i původní uměleckou a rozhlasovou tvorbu, jako je například soutěž Prix Bohemia Radio, nebo mladé hudebníky – například soutěž Concertino Praga či Concerto Bohemia. Zmínit musím i podporu významných uměleckých těles, jako je Symfonický orchestr Českého rozhlasu nebo Dismanův rozhlasový dětský soubor,“ doplnil Peter Duhan.

Provoz Českého rozhlasu zajišťuje 1500 zaměstnanců, a to včetně hráčů Symfonického orchestru a pracovníků v regionech. „Na všechny pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, které odpovídají práci v moderním médiu. Na druhou stranu, nabízíme práci ve vysoce kulturním prostředí a všichni zaměstnanci čerpají výhody silného zázemí stabilní organizace,“ uvedl generální ředitel.

K nejoblíbenějším pořadům českých posluchačů patří kontaktní pořady, jako jsou poradny na různá témata. „Snažíme se o to, aby spektrum vysílaných pořadů bylo co nejširší. Proto zahrnuje zpravodajství z domova i ze světa, publicistiku, servisní pořady a poradny, rozhlasová dramatická a literární díla, kulturní a vzdělávací pořady, zábavu, jedinečné pořady pro děti, programy pro minority či hudbu všech žánrů,“ vypočetl Peter Duhan a dodal: „Nabídka je prostě koncipována tak, aby splňovala poslání Českého rozhlasu, který by měl sloužit rozhlasovým vysíláním všem občanům, uspokojovat jejich potřeby, zájmy a záliby. Stejně tak by měl Český rozhlas nabízet zamyšlení i nad méně běžnými hodnotami, pomáhat v orientaci ve složitém světě a při samostatném utváření názorů.“

Novinkou z poslední doby jsou změny ve vysílání Dvojky Českého rozhlasu. „Připravili jsme řadu nových pořadů, kterými budou provázet zcela noví moderátoři a moderátorské dvojice. Posluchači tak v našem vysílání uslyší například Dalibora Gondíka, Elen Černou, Jolanu Voldánovou, Martinu Kociánovou a řadu dalších oblíbených hlasů,“ sdělil generální ředitel a dodal, že v současné době veřejnoprávní médium intenzivně pracuje i na programu Českého rozhlasu Plus, který by měl v příštím roce rozšířit své vysílání.

Nárůst posluchačů navzdory internetové době

Podíl Českého rozhlasu na rozhlasovém trhu je podle posledních výsledků poslechovosti 22,9 %, což je pouze o 0,2 procentního bodu méně než v předchozím období. Některou z 21 stanic Českého rozhlasu poslouchalo v první polovině letošního roku v průměrném dni 1,686 milionu posluchačů. „Český rozhlas tak zopakoval výborný výsledek z předcházejícího období a dokazuje, že je silným hráčem na trhu,“ řekl generální ředitel. Český rozhlas tak dokáže přitáhnout posluchače i v době internetu a sociálních médií. Přesto je patrné, že se potřeby posluchačů proměňují. „Podle mého názoru je největším problémem zrychlující se způsob života. Málokdo má čas si v klidu vyslechnout hodinovou inscenaci, kterou pro něj na určitý den a hodinu připravíme. Pozoruji hlavně zájem o tzv. Rádio na přání či iRadio. To znamená, že posluchač má možnost si své pořady stáhnout přes internet a vyslechnout si je ve chvíli, kdy má čas a klid. Tuto nabídku se snažíme dále rozšiřovat, stejně tak nabízíme stále více pořadů v rozhlasovém e-shopu - www.radioteka.cz,“ sdělil Peter Duhan.

Kromě nových médií musí Český rozhlas reflektovat také konkurenci v podobě komerčních stanic. Jak uvedl generální ředitel Českého rozhlasu, rozhlasový trh v České republice je nesmírně rozsáhlý a vysílá zde několik desítek různých rádií. „Každé se snaží zaujmout jiné posluchače. Český rozhlas je již ze svého statutu povinen vysílat pro všechny skupiny obyvatel a myslím, že se nám opravdu daří udržovat nabídku co nejširší. Můžeme se směle postavit jakékoli konkurenci,“ dodal.

Český rozhlas oslovuje své posluchače různými kampaněmi a akcemi, prostřednictvím Týdeníku rozhlas nebo pomocí celé řady projektů na webových stránkách a sociálních sítích. „Některé z těchto projektů si získaly velkou oblibu. Za všechny bych připomněl projekt Znovu 89, který na sociálních sítích přiblížil situaci v Československu v roce 1989 den po dni,“ doplnil Peter Duhan.

Rozhlasové poplatky

Minulý rok hospodařil Český rozhlas s vyrovnaným rozpočtem se shodným objemem nákladů a výnosů ve výši 2 216,3 milionů korun. Největší část příjmů (více než 90 %) tvoří rozhlasové poplatky. Zbytek finančních prostředků je kryt z prodeje reklamního času, pronájmu studií a z dalších komerčních aktivit. Z rozhlasového rozpočtu je největší objem finančních prostředků vynakládán na zajištění vysílání. „Velký problém pro nás představuje špatná platební morálka poplatníků, proti které se snažíme bojovat osvětovými kampaněmi, v nichž vysvětlujeme, proč jsou nám lidé povinni platit a co vše za tyto peníze dostanou. Mimo to realizujeme různé upomínkové akce, kdy jsou lidé, kteří platí poplatek za televizi, ale nejsou přihlášeni k placení rozhlasového poplatku, upozorňováni na povinnost poplatek uhradit,“ uvedl generální ředitel.

Pozvánka do nově otevřené galerie

Kromě běžné činnosti se Český rozhlas zapojuje i do dalších zajímavých aktivit. Nedávno se například s ministerstvem školství dohodl na spolupráci v rámci projektu Česko žije vzděláváním. „Tento projekt jsme uvítali, protože jsme přesvědčeni, že jedním z úkolů Českého rozhlasu je vzdělávat a informovat. Chtěli bychom spolupracovat na tom, aby každý student našel v našem vysílání informace o systému maturitních i jiných zkoušek. Dokonce uvažujeme o tom, že by se témata maturit vyhlašovala rozhlasem, jako to bývalo v minulosti. Rozhodně se v příštích letech více zaměříme na vzdělávací pořady, které podpoříme i řadou informací na webových stránkách,“ dodal Peter Duhan.

Český rozhlas předloni oslavil 90. výročí zahájení vysílání. Pro všechny zájemce o rozhlasové dějiny je připravena expozice z historie rozhlasového vysílání. „Rád bych všechny pozval do nově otevřené Galerie Vinohradská 12, v suterénu historické rozhlasové budovy na pražských Vinohradech. Mimo jiné si zde návštěvníci mohou poslechnout řadu historických nahrávek nebo se podívat na aktuální výstavu obrazů Jiřího George Velingera „Vidím, co slyším“. Otevřeno je každý čtvrtek od 14.00 do 18.00 hodin. Pokud se náš počin setká se zájmem, prodloužíme otevírací dobu na celý den,“ uzavřel generální ředitel.