Vysoké učení technické v Brně

Podrobnosti

Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Pro techniku je třeba nadchnout děti už ve školách a školkách

Do druhého funkčního období letos vstoupil rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., dr. hc. Po náročných změnách souvisejících s novelou vysokoškolského zákona se chce v dalších čtyřech letech věnovat především posílení mezinárodního postavení univerzity založené již v roce 1899 a rozvoji vědecko-výzkumných center.

V případě největší české techniky se jedná o Středoevropský technologický institut CEITEC VUT a IT4Innovations. Ovšem nejen pro tato špičková pracoviště se v minulých letech podařilo získat zhruba 7 miliard korun na vědecké a vzdělávací projekty. VUT v Brně, na jehož osmi fakultách studuje více než 19-tisíc studentů, investovalo také do infrastruktury. Například v areálu Fakulty strojního inženýrství byla nedávno dokončena oprava budovy A1, nejvyšší univerzitní budovy v republice, a pokračovat budou také v dalších investicích. Více o tom i o výzvách pro budoucnost technických univerzit napoví následující rozhovor.

Nejprve se ohlédněme za předchozím funkčním obdobím. Jak náročné bylo?

Předchozí funkční období bylo snad nejhorší možné pro výkon funkce rektora, a to proto, že bylo spojeno s novelou vysokoškolského zákona. Přineslo to tvorbu nových předpisů, změny ve studijních programech, v akreditacích či někdy nekonečné diskuze s ministerstvem školství, poslanci a Národním akreditačním úřadem nad pravidly pro dostudování studentů v započatých studijních programech. VUT letos podalo žádost o tzv. institucionální akreditaci, a to jako první technicky zaměřená univerzita. Pokud nám bude udělena, získáme možnost schvalovat si studijní programy sami. Povede to sice k nárůstu administrativy, ale k tomu dochází i při zachování stávajícího systému. Jsem toho názoru, že management univerzity má minimalizovat možná nebezpečí, která se změnami souvisejí. Bohužel ne vždy se nám to daří.

Co považujete za úspěch z minulých let?

Za úspěch mimo jiné považuji získání zhruba 7 miliard korun z evropských zdrojů. Byli jsme úspěšní v obou prioritních osách Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a vše jsme zdárně zakončili, což je zásluha všech lidí, kteří na projektech pracovali. Těžko jmenovat všechny. Jako zásadní vnímám například získání evropských ERC grantů, tedy prestižních grantů Evropské unie. Díky tomu se do Brna po několika letech strávených ve výzkumných institucích v zahraničí vrátil Petr Neugebauer, náš absolvent fyzikálního inženýrství, který bude zkoumat paramagnetickou rezonanci. Další ERC grant získal tým Vojtěcha Adama, který se věnuje výzkumu metalothioneinu, jehož studium by mohlo významně pomoci při léčbě nádorových onemocnění.

Čemu se budete věnovat ve druhém rektorském období?

Rád bych se v dalších letech zaměřil především na upevnění mezinárodního postavení univerzity, zvýšení internacionalizace a počtu zahraničních studentů. VUT rozhodně není škola regionálního významu. Máme potenciál stát se kvalitním hráčem na poli mezinárodní vědy a vzdělávání. Mimochodem, loni na VUT zavítal snad rekordní počet zahraničních návštěv z asijských zemí. Snažíme se tedy hledat cesty, jak získat ty pravé mezinárodní partnery, například v oblasti zahraničních studentů-samoplátců. Jedním z mých cílů je také rozšíření počtu tzv. joint a double degree programů. K tomu ale samozřejmě bude potřeba aktivní spolupráce fakult, bez nich to nepůjde.

Na co ještě se chcete zaměřit?

Kromě zahraničí bych se rád zaměřil na další rozvoj vědecko-výzkumných center, jsou to tzv. centra excelence. V našem případě jde o Středoevropský technologický institut CEITEC VUT, který je špičkovým vědeckým pracovištěm evropské úrovně, což dokládají například nedávno získané dva ERC granty. Dalším centrem excelence je IT4Innovations, které působí na Fakultě informačních technologií. Fakultám bych pak rád pomáhal v rozvoji regionálních center. Je nutné si opět uvědomit, že i tady bude pro úspěch nezbytná spolupráce širšího týmu prorektorů a zejména aktivních pracovníků a studentů.

Jakými slovy byste charakterizoval aktuální pozici VUT?

Jak pravidelně ukazují různé rankingy, VUT patří mezi přední světové univerzity. Co se týče jen technicky orientovaných univerzit, když porovnáme výkonnost v pedagogice nebo ve vědě a výzkumu, můžeme se srovnávat se zahraničními školami. Ale když porovnáme přicházející finanční prostředky, srovnávat se určitě nemůžeme. Obecně platí, že většímu prosazování českých univerzit ve světě brání až notorické podfinancování českého vysokého školství. A to se bohužel více projevuje u technických škol.

Kde vidíte příčiny a kudy ven z tohoto stavu?

Podle mého názoru není technickým univerzitám v Česku věnována dostatečná pozornost. České země byly historicky vždy průmyslově vyspělé a s relativně velkou přidanou hodnotou duševního vlastnictví. V současné době se veškeré hodnocení vědy a výzkumu zjednodušilo na scientometrii vyplývající z impaktovaných publikací, různých decilů, kvartilů a podobně. To je ale pouze jeden způsob, jak hodnotit výstupy spojené především se základním výzkumem a přírodními vědami. V technice ovšem existují měřítka jako prodané patenty a technologie či spolupráce s průmyslem. Bohužel i v připravovaném hodnocení výzkumných organizací podle M17+ jsou tyto ukazatele nedoceněné a poddimenzované. Pro technické školy je přitom důležité, jaký mají obrat ze spolupráce s praxí, která od nich dostane určitou službu kvalitně a včas. Abych uvedl příklad, VUT patří mezi kvalitní univerzity i díky faktu, že má ze všech tuzemských technických univerzit nejvíce tzv. Siemens profesorů, tedy akademiků, jejichž pracovní místa jsou financována ve spolupráci s touto firmou. Přesto říkám, že na VUT budeme muset na transferu technologií ještě zapracovat, a to dost.

Kteří z vašich absolventů jsou nejžádanější na trhu práce?

Z aktuálních průzkumů víme, že nevychováváme nezaměstnané. Nejžádanější jsou nyní informatici, strojaři, elektrotechnici a roste poptávka i po chemicích. Z výzkumu například vyplynulo, že do čtvrt roku po škole má práci 96 % absolventů informatických a strojírenských oborů. Informatici patří dlouhodobě mezi nejžádanější, jejich průměrný nástupní plat je 34 907 Kč, už po roce se ale dostávají v průměru na 46 683 Kč. Podle nejnovějších dat také pozvolna roste podíl těch, kteří pracují už při škole. Zatímco v minulém šetření měla práci před ukončením studia zajištěnou polovina absolventů, nyní se jednalo už o 62 %. Co nás potom velmi těší, je fakt, že 93 % našich bývalých studentů je se svým uplatněním na trhu práce spokojených a téměř 9 z 10 našich absolventů by si ke studiu znovu vybralo VUT. To je pro nás nejlepší vizitka.

V letošním akademickém roce přijmete zhruba 4800 studentů. Je náročné pro techniku nadchnout mladou generaci?

Je známo, že technické obory nejsou pro část mladé generace moc přitažlivé. Vyžadují logické a analytické myšlení, zkrátka nedají se snadno nabiflovat. Navíc profese technika nebo architekta je velice psychicky náročná a zodpovědná. Proto dnes nestačí oslovovat jen středoškoláky, ale je nutné schopnost logického myšlení rozvíjet co nejdříve. Začíná se totiž formovat mnohem dřív než na střední škole. Možná to bude znít směšně, ale myslím si, že je třeba oslovovat už děti z mateřských a základních škol, aby se nebály technických oborů a ztratily před nimi ostych. Letos jsme například zakončili velmi úspěšný první ročník dětské technické univerzity s názvem VUT Junior. Protože byl o zápis enormní zájem, navýšili jsme počet míst na rovnou stovku. Stejně tak se angažujeme v projektu technických mateřských škol, který začal na Kuřimsku. Myslím, že tyto akce mají smysl.

Tuzemský průmysl dlouhodobě naříká kvůli nedostatku kvalifikovaných lidí. Jak to mohou ovlivnit univerzity?

Průmysl sice naříká, ale abych byl upřímný, nic konkrétního pro to nedělá, aby se situace zlepšila. Samozřejmě roli nehrají jen firmy, ale i politici, kteří by si měli uvědomit, že není nutné vzdělávat lidi v disciplínách, kde je už nyní evidován nadbytek absolventů. Co se týče univerzit, myslím, že by pomohla určitá osvěta a další prohlubování spolupráce s praxí.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes