1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Pripojte sa:

Facebook

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Vseob fakult nem praha 18Zásadní událostí je stavba nového urgentního příjmu

Poskytovat pacientům kvalitní všestrannou péči je úkol, který se odborníkům ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze daří úspěšně plnit již od roku 1790. Mimořádná tradice zavazuje současný management i všechny zdravotníky k tomu, aby podmínky pro léčbu byly nadále co nejlepší.

Pomáhá jim k tomu řada nových projektů, z nichž minimálně jeden si zaslouží označení „revoluční“. Jedná se o letos zahájenou výstavbu zcela nového urgentního příjmu za zhruba 300 milionů korun.

Výstavba urgentního příjmu, která zahrnuje nový pavilon, rekonstrukci radiodiagnostické kliniky či obnovu nákladné zdravotnické techniky typu CT nebo magnetické rezonance, je pro Všeobecnou fakultní nemocnici (VFN) zásadní událost. Z hlediska celkového rozvoje však rozhodně není jediná. Jedna z největších českých nemocnic, která letos hospodaří s rozpočtem ve výši 8 miliard korun, totiž prochází dlouhodobým procesem modernizace pracovišť, kterých je celkem 44. Jedná se o specializované kliniky, ústavy a samostatná oddělení, z nichž některé fungují jako odloučené satelity. „Je to velmi náročný proces, především svým rozsahem. Jen za posledních pár let jsme rekonstruovali mnoho ambulancí a lůžkových oddělení, přesto nás ty největší výzvy teprve čekají,“ říká na úvod tiskový mluvčí nemocnice PhDr. Filip Brož.

Modernější areál i služby

Nový urgentní příjem by měl být dokončen na jaře roku 2021. Pro VFN a její pacienty to bude opravdový milník, protože záchranná služba dosud přiváží kriticky nemocné na sedm míst. To, co svého času sloužilo velmi dobře, je dnes logisticky komplikované, a tak je třeba rozvíjet projekty, které péči sdruží do jednoho místa. „Stejně tak připravujeme výstavbu sdruženého centrálního laboratorního a provozního pavilonu, který by koncentroval provoz všech laboratoří, ústavní lékárny a fakultní transfuzní stanice. Dále by se do pavilonu přesunuly veškeré provozy, které jsou nezbytné pro technické zabezpečení energetického a tepelného hospodářství hlavního areálu,“ popisuje tiskový mluvčí s tím, že tato více než miliardová investice by částečně řešila i problematiku satelitních pracovišť.

Výstavba „sdruženého pavilonu“ je ovšem dlouhodobým projektem stejně jako optimalizace areálu nemocnice, která sídlí hned v několika městských částech Prahy. Některá místa nemocničního areálu jsou od sebe vzdálena až 15 kilometrů. „Teprve výstavba nových pavilónů nám umožní některé satelity trvale opustit. A to je běh na dlouhou trať, přičemž většina satelitů, tedy významných a mnohdy památkově chráněných klinik, zůstane zachována. Vždy zkrátka budeme specifickou nemocnicí, která bude mít vyšší nároky na organizaci logistiky a efektivnost provozu,“ pokračuje Filip Brož, podle kterého jsou velmi významné a z pohledu VFN žádoucí také krátkodobé projekty. Jedná se například o rekonstrukci operačních sálů na oddělení ORL a na stomatochirurgii či o přestavbu porodních boxů na Gynekologicko-porodnické klinice.

To vše jsou novinky, které se v horizontu nejbližších let projeví ve zvýšeném komfortu pro pacienty i zaměstnance nemocnice, ve které je ročně provedeno přibližně 1,7 milionu ambulantních vyšetření. Tak jako mohou lékaři využívat stále modernějších přístrojů, které usnadňují léčbu, dochází postupně také k vylepšování nemocničních služeb. Pražská VFN pacientům a návštěvníkům nabízí připojení k wi-fi v celém areálu zdarma, dětský koutek či nově otevřené kavárny. „Pro letošní a příští rok máme přichystáno hned několik novinek. Nyní ještě nemůžeme všechny uveřejnit, ale uvedu alespoň, že plánujeme mobilní aplikaci, která pacientům pomůže s orientací v našich areálech, a také připravujeme elektronické objednání k lékaři s možností potvrzení formou SMS,“ naznačuje tiskový mluvčí, jakým směrem se bude ubírat rozvoj v oblasti služeb.

Bezkonkurenční věda a výzkum

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze je proslulá tím, že kromě poskytování špičkové zdravotní péče představuje hlavní výukovou základnu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zároveň je jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v Česku, kde má vůbec nejdelší tradici akademické medicíny a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm. Proto ji lze považovat za de facto bezkonkurenčního hráče na vědecko-výzkumném poli. „Například více než dvě pětiny veškerého výzkumu v biomedicínském oboru je realizováno na pracovištích buď přímo či nepřímo spojených s aktivitami VFN. Přední místo nám patří i v oblasti vzdělávání mladých lékařů a dalších zdravotnických pracovníků,“ zdůrazňuje Filip Brož.

Jelikož má 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy své domovské ústavy a posluchárny právě na pracovištích VFN, pohybuje se během akademického roku v nemocnici denně 1600 až 2300 studentů. „Možná právě proto nemáme nedostatek lékařů. Studenti na našich pracovištích získávají praktické zkušenosti, poznají lékaře i sestry, metody i naše úspěchy, a tak u nás rádi zůstávají i poté, co ukončí studium,“ navazuje tiskový mluvčí. Odlišná je podle něj situace u nelékařských zdravotnických pracovníků, kterých je obecně nedostatek v celé republice. Nové kolegy se do kolektivu, který čítá celkem více než 5-tisíc zaměstnanců, snaží lákat třeba formou dnů otevřených dveří. Jsou organizovány tak, aby se potenciální kolegyně a kolegové mohli na vše zeptat přímo na místě a za plného provozu.

Aktivity v oblasti vědy

Co se týče aktivit v oblasti vědy, je rok 2018 pro VFN tak trochu „rokem Oční kliniky“, která v červnu slavila 200. výročí svého založení. Pracoviště, na kterém se o první objevy v oblasti oftalmologie zasloužili výzkumníci formátu Jana Evangelisty Purkyně a Jiřího Procházky, pokračuje v převratných úspěších. Letos klinika zaznamenala mezinárodní ohlas odhalením dvou genů, jejichž mutace způsobují rohovkovou dystrofii. Pacienti se vzácnými onemocněními díky tomu mají novou šanci na léčbu a zachování zraku. O poznání kratší výročí, konkrétně tříleté, si pak připomněli v souvislosti s pořízením nového ozařovače pro tomoterapii, který byl první svého druhu v Česku a zatím pomohl k ošetření více než tisícovky pacientů. „Co je ale hlavní, byla zavedena i metoda ultra-precizní, takzvané stereotaktické radioterapie u vybraných diagnóz, zejména nádorů plic a izolovaných metastatických ložisek kdekoli v těle. U těchto diagnóz je léčba tomoterapií mimořádně efektivní, šetrná a ve srovnání s jinými léčebnými metodami prakticky bez vedlejších účinků,“ vysvětluje Filip Brož.

Z významných odborných ocenění upozorňuje ještě na titul „Sestra roku 2017“, který letos v kategorii „Sestra v managementu a vzdělávání“ získala Hana Rittsteinová z Gynekologicko-porodnické kliniky. Nejvíce však těší hodnocení třetích stran, které bývají nejobjektivnější. V roce 2017 to bylo úspěšné absolvování procesu re-akreditace, který potvrdil, že Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje pacientům i externím spolupracujícím subjektům služby na vysoce odborné úrovni, kvalitně a bezpečně. „Taktéž hodně dáme na hodnocení ze strany pacientů, které je pro nás v mnoha ohledech nejdůležitější. V loňském roce jsme se opět umístili vysoko v celorepublikovém projektu Nemocnice ČR 2017. V tomto anonymním pacientském hlasování jsme se mezi fakultními nemocnicemi umístili hned na několika předních příčkách v oblasti bezpečnostní a spokojenosti hospitalizovaných i ambulantních pacientů,“ dodává tiskový mluvčí nemocnice, která bývá označována mnoha přízvisky. S ohledem na rok založení to může být třeba „dáma ve zralém věku“, která byla, je a díky plánovaným investicím bezesporu nadále bude „jistotou moderní medicíny“.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes

PREDPLAŤTE SI

220x600 SKA

Nenechajte si ujsť...