1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Pripojte sa:

Facebook

TPK, s.r.o. - Povltavské mlékárny

TPK-Povltavske mlekarnyMlékárenský průmysl úspěšně konkuruje špičkovým evropským výrobcům

Akciová společnost Povltavské mlékárny navazuje na historii mlékárenství, která se v oblasti Sedlčanska začala psát již v 50. letech minulého století. Několik desetiletí vyrábí legendární české sýry značky Lučina a Sedlčanský hermelín.

Pravidelně na trh uvádí jejich různé varianty a reaguje tak na proměňující se potřeby a chutě českého spotřebitele.

Středočeský kraj, konkrétně oblast Sedlčanska a Benešovska, patří k regionům s dlouholetou tradicí mlékárenství. „Za 2. světové války byla tato oblast vysídlena a obsazena německou armádou. Pracovalo se s myšlenkou, že bude následně uvolněna pro potřeby německých farmářů. Po válce se sice částečně vrátili původní obyvatelé, ale oblast byla v podstatě prázdná. Bylo přijato rozhodnutí, že zde bude vybudována velká moderní mlékárna. V 50. letech minulého století byla v Sedlčanech započata výstavba průmyslové mlékárny s kapacitou zhruba 100-tisíc litrů mléka denně. To byl na tehdejší dobu skutečně velký objem,“ sdělil k historii podniku Ing. Oldřich Obermaier, místopředseda představenstva společnosti Povltavské mlékárny, a.s.

V nově vystavěné mlékárně se začaly vyrábět různé druhy mlékárenských výrobků, zejména sýry. V 60. letech byly dovezeny tři linky na výrobu camembertů – sýrů s plísní na povrchu – a rozjela se výroba dalších plísňových specialit. „Sedlčanská mlékárna byla stejně jako ostatní mlékárny součástí národního podniku Laktos Praha. V době centrálně plánované ekonomiky existovalo pouze jediné ředitelství mlékárenského průmyslu. To se změnilo v 90. letech, kdy proběhla privatizace a vznikla společnost Povltavské mlékárny, která zahrnovala dva výrobní závody, jeden v Sedlčanech, druhý v Příbrami,“ dodal Oldřich Obermaier.

Od roku 1996 jsou Povltavské mlékárny (stejně jako společnosti Pribina Přibyslav a TPK Hodonín) součástí francouzské rodinné skupiny Groupe Soparind Bongrain, která po celém světě vlastní více než 70 potravinářských podniků a celosvětově se řadí k prvním deseti společnostem působícím na trhu mlékárenských výrobků. Dodejme ještě, že 1. srpna 2014 proběhla fúze se společností TPK, s.r.o., Hodonín a Povltavské mlékárny tak nyní pokračují ve své činnosti pod společným jménem TPK, s.r.o.

Sedlčanský Pepa a čistá chuť přírody

Do výrobkového portfolia Povltavských mlékáren patří tři tradiční obchodní značky. Jedná se o Sedlčanský hermelín, Lučinu a sýry Tartare, které se v podniku vyrábí od roku 2000. Povltavské mlékárny se řadí k nejvíce inovujícím společnostem na českém trhu. Společnost pravidelně investuje do vývoje nových produktů, stejně jako do jejich marketingové podpory i do rozšiřování výrobních kapacit nebo zvyšování kvality. Přesto zůstávají postupy výroby sýrů tradiční a využívají se klasické technologie. „Při výrobě sýrů není příliš co měnit. Postupy a receptury zůstávají zachovány. Sýry se však oproti minulosti vyrábějí na moderních a automatizovaných linkách a je zabezpečena maximální možná hygiena. Manufakturní zpracování by při objemu 100-tisíc litrů denně prostě nebylo možné,“ doplnil místopředseda představenstva.

Přestože společnost Povltavské mlékárny neustále přináší nové příchutě sýrů, jejich základ vychází ze dvou klasických typů sýrů, tedy Lučiny a Sedlčanského hermelínu. „Varianty se obměňují. Zkoušíme například bylinkové nebo paprikové příchutě, ale vždy se snažíme o to, aby dominantní chuť sýra zůstala zachována. V roce 2013 jsme například na trh uvedli Lučinu s příchutí česneku a bylinek a v září téhož roku jsme představili sezónní Lučinu s jemně strouhaným křenem. Každoročně také reagujeme na letní sezónu a připravujeme hermelíny určené přímo na gril. Do výroby nových sýrů jsme se pustili v podstatě jen dvakrát. Jednalo se o Vltavín, tedy sýr s modrou plísní uvnitř a bílou plísní na povrchu, a o sýr s modrou plísní Modřenín,“ sdělil Oldřich Obermaier.

Neustálou inovací a obměnou příchutí sýrů společnost reaguje na proměnu chutí českého spotřebitele. „Český zákazník byl po celá desetiletí zvyklý na to, že si koupil 30-% eidam s 30 % tuku. Ačkoli je to stále nejoblíbenější sýr, je vidět, že spotřebitelé se orientují na sofistikovanější chutě. Rozšiřuje se všeobecná vzdělanost v oblasti sýrů, rozšiřuje se jejich nabídka na pultech supermarketů. Za posledních 20 let se stal český zákazník náročnějším a hledá sýry, které přinesou něco nového než jen základní sýrovou chuť,“ konstatoval místopředseda představenstva.

Široký výběr nejrůznějších druhů potravin jde ruku v ruce se zlepšováním jejich kvality. „Nemohu souhlasit s tvrzeními, že se kvalita potravin zhoršuje. V mlékárenském průmyslu pracuji už 45 let a podle mého názoru nebyly potraviny nikdy tak kvalitní jako v současné době. Pamatuji si velmi živě, jaké suroviny se dávaly do tavených sýrů. S aktuální výrobou se nedají vůbec srovnávat. Občas se setkávám s argumenty, že do tavených sýrů se dříve přidával ementál, dnes se prý již nepoužívá. Člověk, který toto říká, vůbec neví, o čem mluví. Abych to shrnul, potraviny jsou pod přísnou kontrolou státu, existuje velmi široký výběr, v němž si každý může najít produkt,“ uvedl Oldřich Obermaier.

Racionalizace a stabilizace českého mlékárenství

V České republice se ročně vyrobí asi 110-tisíc tun sýrů, z tohoto objemu se část vyveze do zahraničí. Kapacita českého trhu je kolem 100-tisíc tun sýrů, z toho přibližně 40 % tvoří dovoz, který kompenzuje vývoz sýrů. „Podniky Povltavské mlékárny, Pribina Přibyslav a TPK Hodonín, které jsou součástí skupiny Groupe Soparind Bongrain, vyrobí asi 33-tisíc tun sýrů. Patří tedy k největším výrobcům a dodavatelům českých sýrů na tuzemském trhu,“ konstatoval Oldřich Obermaier a dodal: „Z hlediska obchodní strategie míříme na co nejširší oblast zákazníků, kteří mají rádi sýry, zároveň se ale neorientujeme na sýry masové spotřeby, jako je právě eidam. Spotřeba sýrů v tuzemsku se pohybuje kolem 17 kg na osobu a rok, což je velmi slušný evropský průměr. Naše společnosti z toho pokrývají jednu třetinu.“

Za posledních 20 let se s železnou pravidelností objevují zprávy o tom, že se český mlékárenský průmysl ocitá v krizi. „Tyto informace považuji za nesmysly. Stačí se jen podívat na regály v supermarketu a ihned si můžeme udělat jasnou představu o tom, že české výrobky u spotřebitelů uspěly a žádná katastrofa se nekoná. Naopak, náš mlékárenský průmysl je konkurenceschopný. Pokud v době komunismu existovalo 122 mlékáren a dnes jich máme přibližně 36, neznamená to nic jiného než to, že se výroba zracionalizovala a podniky, které byly špatně vedeny, měly zastaralé zařízení a nebylo do nich investováno, zanikly. Mlékárenský průmysl prošel racionální proměnou a dnes je konkurenceschopný špičkovým evropským výrobcům. O kolapsu a zavírání mlékáren skutečně nemůže být řeč. Aktuálně v tuzemsku produkujeme 2,7 miliardy litrů mléka ročně, což je úměrné spotřebě 240 litrů mléka na osobu a rok. Dodám ještě, že za posledních 10 let se průměrná cena mléka nezměnila. Jaké jiné průmyslové odvětví může říci, že cena základní suroviny zůstala po tak dlouhou dobu stejná?“ uvedl Oldřich Obermaier.

Do dalších let společnost plánuje udržet si přední postavení na českém trhu. „Vyrábíme tavené sýry v Hodoníně, Pribináčka a Hermelín v Přibyslavi, Lučinu a Sedlčanský hermelín v Sedlčanech. Naše další plány počítají s rozvojem výroby, zejména v oblasti tradičních českých a plísňových sýrů. Rádi bychom si udrželi přední postavení v produkci sýrových specialit pro českého spotřebitele, stejně jako úroveň exportu, který v současné době představuje zhruba 10 % z naší celkové výroby,“ uzavřel místopředseda představenstva.

Průmysl Dnes

PREDPLAŤTE SI

Nenechajte si ujsť...