Stavební skupina PSG

Podrobnosti

Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Za 100 let jsme ušli kus cesty a jdeme s hrdostí dál

Od založení stavebního oddělení firmy Baťa ve Zlíně v roce 1924 se datuje stoletá historie stavební skupiny PSG, což je zkratka názvu státního podniku Průmyslové stavby Gottwaldov, který vznikl v roce 1959. Další milníky přišly po roce 1989, kdy podnik prošel privatizací a restrukturalizací. „Zásadní pro budoucí přežití skupiny PSG bylo zkoncentrování akcionářské struktury v letech 1995 až 1996,“ říká na úvod rozhovoru majoritní akcionář Juraj Surovič, který úspěšnou českou stavební skupinu většinově ovládá od roku 2016 skrze rodinný holding ZSF, a.s., společně se svými syny Petrem a Janem.

Navazuje tak na bývalé kolegy a spolupodílníky Rudolfa Skaunice a Ivana Veselého, kteří měli největší zásluhu na rozvoji firmy po roce 1990, včetně realizací zahraničních zakázek a rekordních obratů. Kromě společnosti PSG Construction, a.s., která je generálním dodavatelem staveb, je nedílnou součástí skupiny firma PSG, a.s., zabývající se výrobou a montáží železobetonových prefabrikovaných a monolitických konstrukcí.

Zmínil jste zásadní milník pro zformování skupiny PSG v 90. letech. Co ještě si budete chtít připomenout u příležitosti letošního 100. výročí?

Rádi bychom si připomněli, jakým vývojem naše skupina celkově prošla. Prvním klíčovým okamžikem bylo rozhodnutí pana Tomáše Bati o založení stavebního oddělení v rámci jeho obuvnického impéria. Dál jistě stojí za zmínku, že naším předchůdcem byl podnik, který měl několik tisíc zaměstnanců a zabýval se velmi širokým portfoliem činností. Vlastními kapacitami byl schopen zajišťovat výstavbu velkých stavebních celků. Po roce 1989 se rozdělil na spoustu menších firem, z nichž mnohé se rozhodly pokračovat v činnosti mimo PSG. V podniku ale i tak zůstalo stále poměrně velké jádro, které se zprivatizovalo formou kupónové privatizace. Od investičních fondů a několika tisíců držitelů kupónových knížek se v polovině 90. let podařilo zkoncentrovat akcionářský podíl do jedné akcionářské skupiny, díky čemuž bylo možné firmu konsolidovat a rozvíjet.

Jakým způsobem jste společně s kolegy uvažovali o dalším rozvoji firmy?

Chtěli jsme pokračovat v tradici, která se vázala k našemu regionu. Pro mě osobně to vždy znamenalo hlavně závazek vůči našim zaměstnancům, investorům a obchodním partnerům, pro které jsme vždy byli, a věřím, že nadále budeme, seriózním a důvěryhodným partnerem. Uvědomovali jsme si, že můžeme na stavebním trhu působit jako středně velká firma, která bude orientovaná na domácí i zahraniční projekty. Tehdejším „motorem“ úspěchu byl pan Skaunic, bývalý ředitel zahraničního závodu, který měl za sebou řadu realizovaných projektů ve východní Evropě a na Blízkém východě. Ostatně, jako společnost PSG International jsme svého času byli největším českým stavebním exportérem. Zahraniční zakázky pro nás byly v době na přelomu tisíciletí těžištěm. Stavěli jsme například velká obchodní centra nebo výrobní haly. Tehdy jsme se rozhodli klasickou stavařinu rozšířit o technologické celky, které jsme začali dodávat na klíč v Rusku. Byla to konkrétně první paroplynová elektrárna v Krasavinu, kterou jsme realizovali s podporou České exportní banky a pojištěním EGAPu.

Přišly kromě úspěchů i horší časy a krize? Které z nich byly pro firmu nejtěžší?

I když jsme na projektech, jako byly paroplynové elektrárny, v podstatě vyrostli, nejtěžší moment naší novodobé historie přišel právě s výstavbou paroplynové elektrárny Poljarnaja u ruského města Salechard na Sibiři. Projekt se vinou investora zmrazil, nedokončil a tím nám vznikly ekonomické problémy – z obratu na úrovni 6,5 miliard korun jsme „spadli“ na zhruba miliardu. Skupina PSG byla v jednu chvíli dokonce na hraně existence, takže bylo nutné provést restrukturalizaci, včetně snížení počtu zaměstnanců. Od té doby se soustředíme pouze na český a slovenský trh. Nyní bychom se však opět rádi vrátili i do našeho tradičního segmentu průmyslových staveb s propojením na dodávky složitějších technologických celků.

Vybaví se vám konkrétní zakázky, kterými jste se na stavebním trhu výrazně prosadili, ať už v segmentu prefabrikovaných konstrukcí nebo jako generální dodavatel staveb?

Co se týče výroby a montáže železobetonových prefabrikovaných konstrukcí, máme za sebou stovky realizací skeletů pro obchodní sítě, jako jsou Kaufland, Metro či Globus. Jako špička v oboru jsme se podíleli také na výstavbě nynější O2 arény v Praze, dále výrobního závodu automobilky Jaguar Land Rover v Nitře nebo svého času na vůbec největší zakázce pro továrnu společnosti Phillips v Hranicích na Moravě. V přechozích letech to byly také prefabrikované konstrukce pro areály závodů zahraničních výrobců, jako jsou Bridgestone nebo Mondelēz. Aktuálně se podílíme například na velkém projektu v Košicích, ale bohužel nemohu být konkrétní. Rád bych dodal, že za současnou pozici špičky v oboru vděčíme z velké míry našim předchůdcům, kteří dokonce ještě před rokem 1989 realizovali zakázky i v Německu. Dopravovaly a montovaly se tam železobetonové skelety, mimo jiné pro správní budovu Deutsche Bahn ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1993. I proto můžeme říct, že s výrobou prefabrikovaných konstrukcí je spojen další historický milník – rok 1973, kdy jsme začali železobetonové skelety vyrábět a získali tak konkurenční výhodu, díky které dokážeme realizovat i takové stavby, jako byl třeba sklad vyhořelého paliva v JE Temelín v roce 2010.

Zůstává právě dlouholeté know-how vaší největší konkurenční výhodou?

Určitě ano, ale hodně těžíme také z toho, že celá skupina má svůj řád a pravidla, která všichni respektujeme. Velmi důležité pro nás je třeba i to, že zejména v partách montážníků dnes už máme další generace, protože otcové dokázali předat svoji práci synům. Nejen v profesích montérů tak v PSG pokračují zástupci mladé generace, což je velmi potěšující. Zároveň je to důkaz, že zřejmě děláme naši práci dobře, když děti nastupují do firmy, kde po léta předtím pracovali jejich rodiče. Mladé lidi si navíc vychováme spoluprací se středními a vysokými školami, jejichž studentům nabízíme praxe, další uplatnění a silný motivační program. Leccos o naší firmě a práci s lidmi řekne i fakt, že jsme třikrát v řadě zvítězili v anketě Zaměstnavatel roku Zlínského kraje v kategorii do 500 zaměstnanců. Ještě upřesním, že ve společnosti PSG, a.s., dnes pracuje 210 lidí, a ve firmě PSG Construction, a.s., je to zhruba 130 zaměstnanců.

Zapomenout ale nesmíme ani na vaše realizace staveb na klíč. Které významné zakázky z tohoto segmentu byste čtenářům představil?

Realizovali jsme řadu různých zejména občanských a veřejných staveb, jako byla například Česká vědecká polární stanice na Antarktidě v 2006, dále to bylo Kongresové centrum Zlín v roce 2010, ale také konverze budov v Baťovském areálu ve Zlíně nebo rekonstrukce Grandhotelu Tatra ve Velkých Karlovicích v roce 2017. Největším úspěchem posledních let je hlavní cena v celostátní soutěži Stavba roku 2023 za výstavbu multifunkčního sportovního centra KAPKA resort ve Lhotě u Vsetína, které zahrnuje moderní zimní stadion, hotel, restauraci či wellness. Loni jsme dokončili také sídlo společnosti CROSS Zlín, které sestává z výrobních, vývojových a administrativních prostor, skladu a expedice. Součástí nadčasové realizace je i unikátní systém předsazené ocelové konstrukce s fasádou ze žaluziových lamel ve tvaru X a konstrukce „vertiportu“ na šikmých ocelových sloupech na střeše budovy.

Jak se skupině PSG daří v posledních letech? Jste spokojeni s ekonomickými výsledky?

Když se budeme bavit o výsledcích loňského roku, dosáhli jsme v segmentu prefabrikovaných konstrukcí obratu na úrovni 800 milionů korun. V realizacích staveb na klíč to bylo kolem dvou miliard korun, přičemž největší podíl na tom má centrální závod v Otrokovicích, za kterým následují pobočky v Praze, Brně a Ostravě. Jinak si cením toho, jak jsme zvládli náročné období v letech 2021 a 2022, kdy vrcholily krize kolem covidu, nedostatku materiálů a války na Ukrajině. I navzdory nepředvídatelným komplikacím jsme dokázali realizovat významné zakázky, byť to někdy bylo na hraně ziskovosti. Celkově jsem hrdý, že naše společnost v minulosti přestála všechna těžká období. Jsou léta, kdy se daří, a poté může přijít období, kdy se daří méně – naše stoletá historie nám ale říká, že nejdůležitější je nezpanikařit, nepřijímat unáhlená řešení, a především nesejít z cesty, na kterou jsme nastoupili.

Dá se říct, že jste jako firma stále patrioty svého regionu? Jak silný je váš vztah k němu?

K regionu máme silný vztah, a proto podporujeme spoustu regionálních institucí, ať už se jedná o sportovní, kulturní či charitativní projekty, což jsme vždy vnímali především jako možnost, jak vrátit našemu regionu část prostředků, které tady vyděláváme. Jsme moc rádi za všechny pěkné projekty, které jsme na území Zlínského kraje realizovali, ale naše působení je samozřejmě po celém Česku a Slovensku, takže jsme vidět i za jeho hranicemi.

Krédo vaší skupiny zní „Stavíme pro budoucnost“. Jaká budoucnost PSG čeká?

Rádi bychom v nejbližších letech rozšířili naše vlastní stavební kapacity tak, abychom byli ještě více soběstační. Také budeme stejně jako řada jiných firem procházet generační obměnou, včetně managementu, který se nám už daří stavět na mladých lidech s obrovskou perspektivou. Jsme si vědomi, že v dnešní době, která je velmi rychlá, nemůžeme stát opodál, ale naopak chceme držet krok s trendy, jako jsou digitalizace nebo udržitelnost.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes