Povodí Labe, s.p.

Podrobnosti

Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Vodní nádrže fungují perfektně, ale musíme stavět další

Období, které uteklo jako voda. Tak hodnotí Marián Šebesta působení ve funkci generálního ředitele státního podniku Povodí Labe, jehož řízení se ujal v roce 2013. Za více než 5 let provedl podnik restrukturalizaci, jejímž cílem byl úspornější a transparentnější provoz. Vodohospodáři na Labi ovšem v posledních letech čelí výzvám i v dalších oblastech.

Řeší problémy se suchem a soustředí se na velké investiční projekty za stovky milionů korun. Státní podnik Povodí Labe, jehož ředitelství se nachází v Hradci Králové, v současné době tvoří tři závody umístěné v Pardubicích, Jablonci nad Nisou a Roudnici nad Labem. Celkově má zhruba 860 zaměstnanců, kteří spravují více než 9-tisíc kilometrů vodních toků, bezmála 200 jezů, 30 plavebních komor, 24 přehrad či 20 malých vodních elektráren. V hospodaření státního podniku jsou zásadní položkou tržby za odběry povrchové vody, které v posledních letech dosahují hranice jedné miliardy korun.

Pane řediteli, naplnila se očekávání, s kterými jste se Povodí Labe ujal?

Myslím si, že se povedlo uskutečnit změny, které odpovídaly době. Z pěti závodů jsme udělali tři tak, aby struktura byla přehlednější a úspornější. Kromě toho jsme únosným způsobem snížili počet zaměstnanců a zároveň vytvořili nové odbory, konkrétně majetkový a právní, které reagují na dnešní výzvy související se správou majetku a investicemi. Dále jsme se zaměřili na oblast veřejných zakázek, kde jsme si dali za cíl maximální transparentnost. To znamená, že všechny zakázky soutěžíme elektronicky a tendry od 50-tisíc nahoru zveřejňujeme. Vyžadovalo to změnu myšlení, ale teď vidíme, že jsme schopni ušetřit desítky až stovky milionů. Jen pro ilustraci uvedu, že za rok 2018 jsme administrovali takřka 300 veřejných zakázek v předpokládané hodnotě 830 milionů korun. Úspory u zakázek malého rozsahu se přitom pohybovaly ve výši 15 % oproti předpokládaným cenám. Bohužel aktuálně dochází k prudkému nárůstu cen služeb a stavebních prací a není výjimkou, že ve výběrovém řízení nedostaneme ani jednu nabídku.

Došlo ke změnám i v dalších oblastech?

Snažíme se také maximálně efektivně využívat naši modernizovanou techniku, jako jsou nákladní auta, bagry, lodě a nejrůznější speciální stroje. Vyhodnocujeme jejich efektivitu, praktické využití a provozní náklady. Jako důležitou vnímám také naši snahu o co nejlepší informovanost veřejnosti. K tomu využíváme vodohospodářský dispečink, který disponuje sítí na sledování vodních stavů, stavů nádrží či povodňových stupňů. Pro veřejnost jsme připravili tři mobilní aplikace, které je možné si stáhnout a online sledovat všechny potřebné informace.

Pro veřejnost se v poslední době stalo důležitým tématem sucho. Vnímáte to podobně?

Ano, i pro nás se stalo základním tématem sucho, které v roce 2018 gradovalo a které jsme od dubna až skoro do prosince zaznamenali na většině měrných profilů. Nastávaly dokonce situace, kdy někteří odběratelé, hlavně na menších řekách, museli omezovat odběry vody. Na druhou stranu musím říct, že se velmi dobře osvědčily naše přehrady. Byli jsme v nich schopni zadržet a postupně odpustit více než 92 milionů metrů krychlových vody, což je podstatné množství.

Jednalo se podle vás o extrémně suchý rok?

Musím říct, že minulý rok opravdu velmi výrazně vyčníval. Díky tomu, že máme dlouhodobou statistiku měření teploty vody v našich přehradách, můžu potvrdit, že loni byla průměrná teplota na většině našich přehrad nejvyšší za posledních 40 let. Někde stoupla až o 7 °C oproti letům předchozím, což byl extrémní skok. Loňské sucho se výrazně projevilo i u našich průmyslových odběratelů. Jsou to hlavně tepelné elektrárny, které používají vodu z Labe a Úpy na chlazení parních turbín. Na podzim, kdy byla již téměř vyčerpána zásoba vody v přehradě Rozkoš, například vážně hrozilo, že dojde k odstávce elektrárny Opatovice, která je klíčová pro vytápění Pardubic a Hradce Králové. Naštěstí se objevily dešťové srážky a černý scénář, ke kterému jsme ještě nikdy nebyli tak blízko, se nenaplnil.

Jaká řešení mohou být v boji se suchem účinná?

Přestože obecně jsou pro nás sucho i povodně hydrologické extrémy, všechny klimatické modely ukazují, že budou stále četnější. Zatímco na povodně jsme se už částečně naučili reagovat, v případě sucha to zatím úplně neumíme. Podstatné je, podobně jako u povodní, připravit legislativu tak, aby bylo jasné, jak budeme postupovat. Kvituji, že novela vodního zákona to již obsahuje a je v legislativním procesu. Zásadní otázkou ovšem je, zda dokážeme správně zareagovat jako společnost. Z mého pohledu dlouhodobě chybí odvaha říct, co v případě hospodaření s vodou chceme. Jestli chceme, abychom měli dostatečné zásoby vody i za 30 let, musíme pro to něco dělat. Jsem přesvědčen, že řešením jsou další vodní nádrže a přehrady, ve kterých umíme vodu zadržet a dál distribuovat. Ty, co máme k dispozici, fungují perfektně, ale je třeba postavit další.

Pracujete už na takových projektech?

Pracujeme a jednáme třeba s ministerstvem zemědělství, které má zájem seznam plánovaných nádrží ještě rozšířit. U takto významné investiční výstavby si ale umím představit, že budeme postupovat rychleji. Příkladem může být nádrž Mělčany, která je nedaleko Hradce Králové. Její příprava byla reakcí na katastrofální povodeň z roku 1998 a my v roce 2019 máme teprve územní rozhodnutí. Podobně je tomu u vodní nádrže pro zásobování vodou Pěčín. Mysleli jsme si, že budeme dál, protože jde o klíčový projekt z hlediska zásobování východočeské vodárenské soustavy. Bohužel ne všechno se daří, což mne mrzí i v otázce obchodní plavby na Labi, které bylo v minulosti velmi intenzivně využívanou vodní cestou. Musím podotknout, že naši kolegové z Ředitelství vodních cest nebyli od roku 1998 schopni připravit dostavbu jezů v úseku mezi Ústím nad Labem a Německem ani plavební komoru u Přelouče. Protože dál nechceme spoléhat na ostatní, připravujeme již projekt na malé zlepšení plavebních podmínek právě v klíčovém úseku mezi Ústím nad Labem a Německem.

Které investiční projekty realizujete v letošním roce?

Stále se výrazně zabýváme realizacemi protipovodňových opatření, u kterých běží už čtvrtá etapa dotačního programu ministerstva zemědělství. Dokončujeme rekonstrukci přehrady Labská ve Špindlerově Mlýně či protipovodňovou ochranu na řece Třebovce, kde se jedná o investici v řádu 400 milionů korun. To vše má velkou prioritu stejně jako výstavba nádrží. Jednu suchou nádrž stavíme na Krčelském potoce a finišujeme přípravu dalších dvou velkých. Ze staveb zlepšujících životní prostředí připravujeme mimo jiné rybí přechod na Střekově u Masarykových zdymadel, což bude velmi náročná realizace řádově za 500 milionů korun. Samostatnou kapitolou jsou rekonstrukce našich malých vodních elektráren. Momentálně dokončujeme jednu z posledních, a to elektrárnu Veletov za zhruba 70 milionů.

Jak důležitá je pro Povodí Labe spolupráce s kolegy na německé straně?

Spolupráce s kolegy z Německa je pro nás velmi důležitá a funguje velmi dobře. Základní platformou je Mezinárodní komise na ochranu Labe, která se zasloužila o jednoznačné zlepšení kvality vody a to díky výraznému zkvalitnění čistíren i monitoringu. Intenzivně spolupracujeme také s magistrátem města Drážďany, které vodu z Labe využívá pro pitné účely. Jsme pro ně klíčovým partnerem a projednáváme i protipovodňovou ochranu. O něco dál máme kolegy z Hamburku, se kterými také řešíme kvalitu vody či management sedimentů. Tamní přístav dokonce podporuje některé naše projekty zaměřené na odstranění starších ekologických zátěží.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes