Elektrárny Tušimice a Prunéřov (ČEZ, a.s.)

Podrobnosti: Kategória: EXKLUZÍVNE ROZHOVORY

Elektrarna tusimice prunerov Uhelné elektrárny dohánějí Temelín

Oblast severočeské hnědouhelné pánve je historicky spojena s výrobou elektřiny – klíčové komodity pro společnost i průmysl. Situovány jsou zde elektrárny Tušimice a Prunéřov, které zajišťují významnou produkci elektrické energie.

Od 90. let minulého století uhelné zdroje prodělaly výraznou ekologizaci, která radikálně snížila produkci emisí skleníkových plynů. V současné době je dokončován projekt modernizace bloků v Elektrárně Prunéřov II. Výsledkem bude energetický zdroj s vysokou účinností a minimálním dopadem na životní prostředí.

Výroba elektřiny v elektrárnách Tušimice a Prunéřov, které nyní zaměstnávají asi 550 pracovníků, byla zahájena zhruba před 50 lety. Jejich výstavba se datuje do období významného rozvoje tuzemské energetiky. V této době byla standardem výstavba série bloků vždy o určitém instalovaném výkonu. „V lokalitách Tušimice a Prunéřov se začínalo s bloky o výkonu 110 MW. Následovaly jednotky o výkonu 200 MW v Tušimicích a 210 MW v Prunéřově. Nyní pokračujeme v jejich modernizaci a v Prunéřově II přecházíme na bloky s výkonem 250 MW. Zatím se jedná o tři nové bloky, ale věřím, že se nám podaří realizovat i čtvrtý,“ sdělil Ing. Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Elektráren Prunéřov. Po dostavbě nových bloků v Elektrárně Prunéřov II dosáhne celkový instalovaný výkon v lokalitě 2 410 MW a ročně se zde vyrobí kolem 14 TWh elektrické energie, což pokryje přes 20 % celkové spotřeby v České republice. Dodejme ještě, že uhelné elektrárny Tušimice a Prunéřov budou po spuštění tří modernizovaných bloků vyrábět takové množství energie, které je srovnatelné s produkcí Jaderné elektrárny Temelín.

Řízená spotřeba uhlí

Historicky byla výroba elektřiny vždy soustřeďována do oblastí, kde se těží uhlí, které je klíčovou vstupní surovinou uhelných elektráren. Uhlí, spalované v Tušimicích a Prunéřově, pochází z jednoho zdroje. Konkrétně se jedná o důl Libouš vlastněný společností Severočeské doly, a.s., která je součástí Skupiny ČEZ. „Podařilo se nám to, co je v Evropě běžné, kdy jsou dodávky i výroba koncentrovány v jedné firmě. To je pochopitelně optimální pro řízení nákladů,“ dodal Otakar Tuček.

V souvislosti s uhelnými elektrárnami je stále přetřásána otázka zásob klíčové vstupní suroviny. „Obecně lze říci, že zásoba uhlí je taková, aby dostačovala k plánované životnosti obou elektráren, tedy přibližně k roku 2040. Vše pochopitelně závisí na tom, jak rychle budeme uhlí spotřebovávat,“ vysvětlil ředitel elektráren a dodal: „Na dolech provozujeme velkou homogenizační skládku, která umožňuje zužitkování uhlí, jež by se standardně využít nedalo. Kvalitní uhlí smícháme s méně kvalitním a tím se nám podaří získat průměrnou hodnotu. Takové uhlí jsme schopni následně spálit a naši kolegové z dolů nemusí v zemi nechat surovinu horších parametrů. Homogenizace tedy umožňuje zužitkování maximálních zásob uhlí. Zároveň spotřebu suroviny řídíme tak, aby současně dožil důl a využila se i maximální životnost elektráren.“

Snižování emisí v hlavní roli

Jedním z důležitých parametrů každé elektrárny je účinnost. Optimálních výsledků lze při výrobě elektřiny dosáhnout prostřednictvím určité teploty páry. V Elektrárnách Tušimice a Prunéřov pracují s teplotou páry kolem 585°C. „To jsou hodnoty těsně subkritické, což má jisté výhody. Například v Tušimicích už třetí rok těchto parametrů páry využíváme a v průběhu roku dosahujeme čisté účinnosti kolem 40 %. Zároveň je třeba říci, že obě elektrárny zásobují teplem své okolí a čím více tepla dodáváme, tím se účinnost zvyšuje,“ vysvětlil Otakar Tuček. Současně je třeba podotknout, že v nových blocích, které budou spuštěny v Elektrárně Prunéřov II, bude účinnost ještě vyšší a překročí hranici 40 %.

Kromě účinnosti musí uhelné elektrárny splnit i emisní limity, které se neustále zpřísňují. První významný modernizační proces byl zahájen po roce 1990 a probíhal zhruba do roku 1998, přičemž se dotkl všech uhelných zdrojů v tuzemsku. „V tomto období se instalovaly odsiřovací jednotky, stejně jako nové odlučovače popílku. To radikálně a rapidně snížilo veškeré emise. Jednalo se o účinná opatření a lze říci, že jsme se díky nim vrátili do normálního kulturního prostředí,“ uvedl ředitel. Právě instalace odsiřovacích zařízení byla klíčovou součástí modernizace uhelných elektráren. Výstupem procesu odsíření je tzv. energosádrovec, který nekončí na skládce, ale je dále zužitkován. V současné době je z této suroviny, k níž se přidá popílek, struska a vápno, vyráběn deponát. To je chemicky vázaný materiál, který je vůči prostředí inertní, tedy nevylučuje žádné látky. Deponát je používán k zaplnění prostoru po vytěženém uhlí. Část energosádrovce je rovněž zužitkována na výrobu sádry pro sádrokartonové desky. Jeho spotřeba však není kvůli útlumu ve stavebnictví tak významná, jako tomu bylo dříve.

Prunéřov II vstřícný k životnímu prostředí

Nyní probíhá už druhá vlna ekologizace, která dříve dosažené limity redukuje na třetinu. Opatření se dotýkají minimalizace emisí oxidů dusíků, síry a tuhých látek. Zvyšování účinnosti současně přispívá k redukci emisí oxidu uhličitého. Elektrárny jsou vybavené zařízeními, která snižují obsah oxidů síry ve spalinách a hodnoty jsou aktuálně o dva řády nižší, než bývaly. „Dnes už pracujeme s emisí, která se pohybuje okolo 100 miligramů na normálový kubík. Realizovali jsme primární opatření na redukci oxidů dusíků, tj. řízené spalování v kotlích. Úspěšnost odlučování škodliviny přesahuje 95 %. Co se týká tuhých látek a využití elektroodlučovačů popílku, jsou nastavené tak, že v Tušimicích dosahujeme hodnot pod 20 miligramů na normálový kubík, v Prunéřově jsme na polovičních hodnotách,“ informoval Otakar Tuček.

Ačkoli je objem vypouštěných emisí minimalizován, modernizace uhelných elektráren ještě není u konce. Aktuálně Skupina ČEZ realizuje významný projekt ekologizace Elektrárny Prunéřov II. „V letošním roce postupně najedeme všechny tři bloky, které modernizací prochází. První blok je ve stádiu čistících operací, kdy je vyčištěn trubkový systém – po montáži totiž leccos v potrubí zbude. Následně se demontují provizoria a provede se tzv. profuk, kdy se zapálí kotle, profoukne se celý parosystém a vyfoukají se nečistoty. Poté se může připojit turbína a blok se najede,“ vysvětlil ředitel. První blok označovaný jako C bude přifázován v průběhu května, další blok D o dva měsíce později a třetí blok E v průběhu letošního září. „Ekologické parametry nových bloků přitom budou dosahovat skvělých hodnot, takže zařízení bude účinnější z hlediska výroby elektřiny, a zároveň bude mít ještě menší vliv na životní prostředí,“ dodal Otakar Tuček.

Přestože v Elektrárně Tušimice i v Elektrárně Prunéřov proběhla modernizace a nová výstavba, za několik desítek let přijde doba, kdy tyto zdroje budou na konci své životnosti. „Současně je třeba počítat s tím, že uhelné zdroje jsou také limitované. Přepokládáme ale, že se v našem regionu stále bude vyrábět elektřina, bez které to prostě nejde. Už nyní máme nějaké nápady, které budou kopírovat evropský či spíše německý energetický mix,“ uzavřel rozhovor ředitel elektráren.