1. Skip to Menu
  2. Skip to Content
  3. Skip to Footer

Pripojte sa:

Facebook

COLAS CZ, a.s.

Colas cz 18Denní byznys v krajích doplňuje spolupráce s novými investory

V rámci celého stavebnictví má tradičně významné postavení silniční stavitelství, jehož kvalita zásadně ovlivňuje infrastrukturu každé země. Mezi jeho úspěšné reprezentanty se v českém i mezinárodním měřítku řadí společnost COLAS CZ, která se zabývá především modernizacemi silnic v krajích a velkými projekty, jako je například rekonstrukce dálnice D1.

Značka COLAS, což je francouzský koncern, který ve světě zaměstnává 57-tisíc lidí a ročně realizuje zhruba 80-tisíc projektů, vstoupila na český trh v roce 1994. Tehdy se stala majoritním vlastníkem společností Silnice Znojmo, Silnice Jihlava a Silniční stavitelství Praha. Během dalších let uskutečnila řadu akvizic, které pomohly k vytvoření komplexního výrobního programu včetně těžby kamene, výstavby inženýrských sítí či technologií pro zpracování asfaltu. Více nám o současném vývoji společnosti, která zaměstnává zhruba tisíc pracovníků, řekne rozhovor s ředitelem divize Silničního stavitelství Ing. Pavlem Hudlerem.

Jaký je charakter činností, kterými se vaše divize zabývá?

Naše divize obsahuje regionální oblasti Sever, Jih, Východ a Západ a dále pod ni spadají také oblasti mostů a monolitických konstrukcí a velkých projektů. Naší základní činností je tzv. denní byznys, což jsou regionální a krajské zakázky, na kterých je společnost COLAS CZ v podstatě založena. Stavíme na celorepublikové působnosti s tím, že silnými regiony jsou zejména jih, který zahrnuje Vysočinu, jižní Moravu a jižní Čechy, a pak sever, což je Praha, Pardubice, Hradec Králové a Liberec. Pokrýváme však kompletně celou republiku včetně východu, kde máme centrum v Ostravě a ve Zlíně, i západu, kde jsou pro nás stěžejní Karlovy Vary a Plzeň. Tyto oblasti nám obratově přinášejí zhruba 3 miliardy ročně.

Povedlo se vám naplnit cíle, které jste měli pro loňský rok 2017?

Loňský rok byl o něco lepší než rok 2016. Dokázali jsme splnit cíle, které jsme si stanovili. Na velkých projektech jsme realizovali akce jako například modernizace dvou úseků dálnice D1, což byla zakázka ve výši zhruba 600 milionů korun. Jen pro srovnání, největší objem regionální zakázky se pohybuje v rozmezí 500-tisíc až 25 milionů korun. Těch děláme každoročně velké množství, což klade nároky na personální kapacity, které bychom potřebovali posílit, zejména se potýkáme s nedostatkem na technických pozicích. Důležité však je, že objem menších zakázek se zásadně nemění. Kdybychom stáli jen na velkých projektech, výkyvy v našich výsledcích by byly obrovské.

Které významné stavby se vám povedlo v posledním roce dokončit?

Dokončili jsme například na Vysočině silnici I/34 Božejov – Ondřejov – Pelhřimov, kde realizace probíhala ve sdružení s dalšími firmami. V oblasti Sever to byla akce I/38 Bělá pod Bezdězem – Čistá, což je naše klasická stavba, tedy oprava asfaltového povrchu na silnici I. třídy. Pak bych zmínil ještě projekt z oblasti mostů, kde jsme na silnici I/19 dokončili opravu Žďákovského mostu, to byla opravdu výstavní zakázka známá i pro veřejnost. Dále to byly opravy na dálnici D10 u Mladé Boleslavi či úsek č. 18 na dálnici D1, kde jsme dělali subdodávku na modernizaci mostů.

Jak náročné jsou práce na rekonstrukci mediálně sledované dálnice D1?

Specifik je v tomto případě řada. Brát v úvahu musíme to, že modernizace dálnice probíhá sice za omezeného provozu, ale při plné prostupnosti dopravy. Jsou tam proto velmi náročná dopravně-inženýrská opatření a také je třeba nadstandardně dodržovat bezpečnost práce. Vnímáme, že jde o stavbu, která je veřejnosti na očích a případné pochybení je vidět. Víme, že to pro nás není omluva, chceme však upozornit na některé faktory, které realizaci ovlivňují. Na stavbu samotnou se například musíme dostat z plného dopravního provozu, protože po zbourání starých mostů je rozdělená na dílčí úseky. Kromě toho se ne vždy daří koordinovat opravy komunikací v blízkosti dálnice, které zajišťují kraje a ty postupují podle svých harmonogramů, které jsou většinou vázané na čerpání dotačních prostředků. V konečném důsledku nám tak mohou až zdvojnásobit přístupové cesty na stavbu dálnice. Děláme však maximum proto, abychom se se vším vyrovnali, a to také včetně změn, které přirozeně vznikají na základě odlišností mezi původní zadávací a samotnou realizační dokumentací.

To jsou faktory, které realizace prodlužují. Je možné výstavbu silnic urychlit, jak si často přejí řidiči?

Nemyslím si, že by rychlost realizací mohla být výrazně vyšší. Můžeme se bavit například o nočních směnách, které lze nastavit nejlépe už v zadání projektu, protože finanční náročnost je pak vyšší. Ale tady je třeba vše koordinovat i se stavebními povoleními, protože kvůli omezení hlučnosti je práce v noci v některých úsecích zakázána. Přestože se v noci provádí například bourání mostů nebo dochází k pokládkám cementobetonového krytu, některé práce jsou závislé na vnějších zdrojích, takže není jednoduché vše zkoordinovat a případně zrychlit. Museli by se na tom aktivně podílet všichni účastníci projektů.

Kterým zakázkám se budete věnovat v průběhu letošního roku?

Určitě to bude dokončení dvou úseků na dálnici D1, kde realizujeme úsek č. 10 mezi exity Hořice a Koberovice ve sdružení se společností Eurovia, a pak samostatně pracujeme na úseku č. 20 mezi exity Velké Meziříčí a Lhotka. Dále to bude projekt dálnice D48 Rychaltice – Rybí na severní Moravě, a to ve sdružení s firmami Metrostav a Swietelsky. Pak nás čekají také opravy na dálnici D10. Kromě toho však v rámci společnosti COLAS CZ začínáme stále více pracovat se soukromými investory. V roce 2020 totiž skončí poslední dotační období a finance na projekty ze zdrojů EU nebudou poskytovány v takové výši jako dosud. Proto již nyní realizujeme projekty pro investiční společnost CTP, která staví průmyslové parky. Naším významným partnerem je i automobilka Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Jsme si vědomi, že náš denní byznys bude dále převažovat, ale orientace na soukromý sektor nás může chránit před výkyvy.

Jak se díváte na perspektivu oboru silničního stavitelství? Mnozí se vyjadřují skepticky kvůli chybějící státní koncepci.

Určitě je pravdou, že pociťujeme nedostatečnou garanci velkých projektů. Až na některé výjimky to v posledních letech byla pouze modernizace dálnice D1. Ostatní velké projekty se sice začaly soutěžit v roce 2017, kdy přišla nová vlna, avšak obecně ve firmách dál převládá nervozita z důvodu chybějících nosných zakázek z předešlých let a konkurenční boj tlačí ceny směrem k hranici rentability. Přesto lze říci, že oproti době zhruba před pěti lety, kdy byla výrazně zpomalena příprava staveb, došlo za poslední roky k určitému oživení trhu. Celkově ovšem prostředí v našem oboru vnímám jako složité zejména z hlediska stavebních řízení, ke kterým se vyjadřuje příliš velké množství ministerstev a úřadů. Změna stavebního zákona je přínosem, ale pokud se nezmění i kompetenční zákon, budou komplikace ohledně povolování staveb přetrvávat. Jako silničáři ale musíme doufat, že se situace zlepší, avšak nejsem v tom přehnaný optimista.

Priemysel Dnes/Průmysl Dnes

PREDPLAŤTE SI

220x600 SKA

Nenechajte si ujsť...